Nabízíme k přečtení brožurku
Soužití či soužení? aneb milující ušlechtilá duše a bratr osel, kterou napsal P. Marek Dunda a kol. a před lety vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S.....
Udělejme nyní krátké pozastavení u pojmu "osel". Pozapomeňme na dříve uvedené myšlenky a uvažujme o zvířeti, které tento pojem označuje. Dnes to sice není tak běžné domácí zvíře, jak tomu bylo dříve, nicméně mnozí si ještě z vyprávění pohádek nebo ze školy pamatují, že je to zvíře dosti zvláštní. Nejen, že není mimořádně vzhledově atraktivní, třeba i pro své dlouhé uši, ale je považováno i za méně inteligentní než ostatní zvířata, a snad právě proto se i vžily častější označení typu: "Ten osel!" Když je tedy někdo označen jako osel, není to pro něj nic lichotivého. Osel je také známý svou tvrdohlavostí. Říká se "je umíněný jako osel." Někdy bývá dáván do souvislosti s určitým typem lenosti.
Přes tyto všechny své zápory osel sám netrpí komplexy méněcennosti, ozývá se, kdy chce (dost výrazně až nepříjemně hýká), rád se zastaví zvlášť někde, kde by se zastavovat neměl, kde kvůli němu může vzniknout i problém, nezřídka bývá s oslem spojována i výrazná vybíravost v jídle. Když tedy sv. František mluví o svém bratru oslovi, zřejmě toto všechno bere v úvahu. Pokud má někdo doma osla (zvíře osla), pak musí dbát na dvě věci: přiměřeně se o něho starat, aby osel nestrádal či neuhynul a rázně na něj dohlížet, aby z něho byl nějaký užitek. Je zcela jasné, že musí být nějaký rozdíl mezi oslem a jeho pánem. Osel je poměrně nesamostatný. Pokud se mu nechá volnost, může to vést nejen k velké škodě jeho majitele, ale i k samotnému uhynutí osla. (9)
Je jasné, že osel musí poslouchat a pán rozhoduje co, jak a kdy se bude v životě osla odehrávat. Kdybychom si představili, že je tomu obráceně, pak by se majitel ptal osla, zda chce to či ono žrát, zda bude ochoten nést tu či onu zátěž, kterou mu nachystal, zda vůbec něco bude dělat. Mohlo by to dojít až tak daleko, že by jednoho dne osel řekl: "Já nebudu bydlet v chlívku, tam ať si bydlí můj majitel, já se nastěhuji do kuchyně či do obýváku." Myslíme, že tyto úvahy by bylo možné rozvíjet ještě dále, nicméně každý, kdo osla někdy viděl nebo s ním má zkušenost, si jistě uvědomuje, že právě s tímto zvířetem se nedělá mnoho cavyků. Majitel se o něj stará sice dobře, ale rozhodně ne nějak nadstandardně. Má-li z něho být nějaký užitek, pak ho řádně zatěžuje a popohání, aby něco udělal. Je jasné, že pokud by mu dal volnost, nebude mít z osla žádný užitek.
9 Jistý kazatel na začátku 20. století lidem zdůrazňoval nebezpečí nerozhodnosti. Chtěl říct, že ten kdo sám nezvolí, riskuje víc než ten, kdo by mohl volit špatně. Uvedl příklad člověka, který měl odjet na několik dnů na dalekou cestu. Měl doma osla. Osla přivázal ke kůlu tak, aby dosáhl z každé strany na jednu velkou kopu sena. Domníval se, že až bude mít osel hlad, vždy se z některé té kopky nažere. Seno mělo bohatě vystačit na celou tu dobu, kdy byl onen člověk na cestách. Skutečnost byla jiná. Když měl osel hlad, tak začal jako jindy hýkat a čekal až někdo přijde a něco udělá. Viděl, že v jeho dosahu jsou dvě kopky sena, ale nedokázal se pro žádnou z nich rozhodnout. Když se po několika dnech jeho majitel vrátil, našel kopky sena netknuté a mezi nimi zdechlého osla, který zahynul hladem.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
10 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
