Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj ze Soluně jsou známí jako apoštolové Slovanů.
Na pozvání knížete Rastislava roku 863 Konstantin s Metodějem s dalšími knězi vyrážejí na Moravu. Nesou s sebou překlady větší části písem svatých a bohoslužebných knih v jazyce, který oba znají z rodné Soluně. Konstantin pro něj dokonce vynalezl nové písmo – „hlaholici“.
Když s Božím přispěním přišli do oněch území a tamní obyvatelé se dozvěděli o jejich příchodu, velmi se zaradovali, zejména když uslyšeli, že přinášejí ostatky svatého Klimenta a evangelium přeložené od řečeného Filozofa do jejich jazyka.
...Vy všichni, kdož svých duší krásu
vidíte a milujete a rádi byste
temnotu hříchu zapudili
a hniloby tohoto světa se zbavili
a rajský život nalezli
a unilkli ohni horoucímu,
slyšte nyní svým rozumem
slyšte všichni lidé slovanští,
slyště Slovo, od Boha přišlo,
slovo, jež krmí lidské duše,
slovo, jež sílí lidské srdce i rozum,
slovo to, jež vede k poznání Boha...(Předzpěv k slovanskému překladu evangelia)
V polovině roku 867 skončili Konstantin Filozof a opat Metoděj své poslání.
Doprovázeni družinou a svými žáky vyrážejí na dlouhou cestu do Konstantinopole. Zde chtějí nechat vysvětit své studenty na kněze a položit tím základy pro fungování samostatné moravské církve.
Arcibiskup Metoděj umírá na Velehradě 6. dubna roku 885.
Ještě předtím stačil určit za svého nástupce na postu moravského biskupa Moravana Gorazda, jemuž se přezdívalo Učený.
Konstantin vážně onemocní a rozhodne se proto vstoupit do kláštera. Přijímá řeholní jméno Cyril. Ze své nemoci se však už neuzdraví. Umírá 14. února 869, pohřben je v chrámu sv. Klimenta v Římě.
Svatí Cyril a Metoděj působili i našem kraji. Založili kostely ve Starém Petříně a v Horním Břečkově. Zde zbořili modly, postavené pověrčivými obyvateli a dali postavit první chrám zasvěcený sv. Klimentovi.
Sv.Metoděj viděl velmi dobře obtíže, které se kladou do cesty Kristovu království. Bál se o jednotu církve i moravské země.
A sv. Cyril učil několik hochů. Ukazoval jim jak zapisovat slova evangelia a vyvracel pomluvy pohanských kněží, kteří haněli Kristovu víru.
Břečkov tedy možná pamatuje největší velikány našich dějin.
Přijďte se pomodlit do břečkovského kostela!
(Leo Zerhau - Příběhy a pověsti z Podyjí)
