jenikov.net nabízí:
Vyhledávání
Spřátelené weby:
|
Miluji děti
Nabízíme pár řádků k zamyšlení...
„Kdo nepřijme království Boží jako dítě, nevejde do něho.“ /MT 10,19/
Miluji děti, říká Ježíš,
a chci abyste se jim podobali.
Miluji i starce, jestliže pochopili tento můj požadavek.
V mém království chci děti,
děti s vráskami, hrbaté, bělovlasé, černé, bílé, všechny druhy dětí.
V dítěti není Kristův obraz ještě zakalen,
jsou nové, čisté, beze skvrny.
Když se nakláníme nad kočárkem,
v hlubokých velkých očích vidíme odlesk Krista.
Děti stále rostou, učí se nalézat a jít po správné cestě.
Být dospělý a přitom jako dítě není slabost,
ale důvěřivý, vnitřní vztah k Bohu.
„Dospělý“- to je pyšný, nafoukaný člověk,
který ve svém jednání neuznává, že bez Boha je ničím.
Dorostli, ustrnuli.
Miluji velké děti, říká Ježíš, protože se pachtí,
protože jsou si vědomi, že hřeší,
protože se k tomu přiznají a snaží se nehřešit.
„Dospělé osoby“ nemám rád,
myslí si, že nikomu neublížily, nemají co si vyčítat.
Nemohu jim proto odpustit; protože se nemají k čemu přiznat.
A to je zoufalé, protože to není pravda.
Mám rád děti, říká Ježíš, protože děti dávají svému otci všechno.
„Dospělí“ si chtějí nechat všechno pro sebe.
Nechápou, že když chtějí projít po tmě rozbitou cestou,
musí je někdo vést.
Děti mají výhodu, drží se pevně otce za ruku
a nechají se i přenést přes velké kaluže.
„Dospělí“ chtějí všechno udělat sami,
chtějí co nejvíce získat pro sebe.
Nemám rád „Dospělé“, říká Ježíš,
protože mají zkalený pohled, mají dvě oči bez radosti.
Smutně stojím na prahu jejich dveří a tluču.
Jak rád bych vstoupil dovnitř.
Ale já je mám tak rád; že je nenutím, aby otevřeli,
aby mi řekli – jako moje maminka – ano.
Chtěl bych být v tvé práci, tvé rodině.
Proč se mi bojíš podat ruku, ptá se Ježíš,
proč se bojíš mé náročnosti?
Vždyť mé břemeno je lehké.
Dej mi všechno, ty „dospělé“ dítě.
Potřebuji tvé ano, abych skrze tebe pokračoval ve vykoupení světa.
Což to nechápe, že já, to je moje láska –
musí pronikat do všech tvých činností!
Pochop to už, drahé dítě, beze mne jsi vězeň.
Chceš-li být svobodný, musíš chtít to, co chci já,
milovat to, co miluji já.
Protože dnes je nejvhodnější okamžik,
abych na tvé znavené tváři vykouzlil krásnou tvář dítěte,
nádherný dětský pohled – protože já miluji děti a chci,
aby se jim všichni podobali.
(Michael Quoist)
Zdroj: Smetiště slepého kuřete, autor: Ladislav Simajlch, str. 8
Sdílet
| Autor: Anička Balintová |
Vydáno dne 30. 12. 2023 | 332 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
 
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):
|
|
