Tato doba nás vybízí k hlubšímu pohledu na sebe, na svůj život s Kristem.
Poukazuje na naše vzdálení se od Boha i od bližních...
Má smysl postit se od jídla a pití a přitom odmítnout dát pokrm hladovému a nápoj žíznivému?
Má smysl oplakávat Kristovo utrpení a přitom být lhostejný k utrpení bližních?
Má smysl šlehat své tělo důtkami a přitom se až nepříčetně rozčilit, když nás někdo šlehne zraňujícím slovem?
Má smysl uctívat kříž a přitom odmítat odpuštění a smíření?
Neváhejme a připravme se na setkání s Kristem dobrou svatou zpovědí.
A pak radost z Jeho zmrtvýchvstání zcela jistě zaplní každý koutek našeho srdce.
