Nabízíme k přečtení další brožurku s názvem
Pane Bože, co mám dělat? aneb manuál pro člověka, který si v kostele připadá jako Alenka v říši divů, kterou napsal Petr Šabaka a vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S.....
Svatby
„Já, František, odevzdávám se Tobě Marie a přijímám Tě za manželku.
Slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že Tě nikdy neopustím a že
s Tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh.
Amen.“ A ona říká: „Já, Marie.."
Takto zní manželský slib v Římskokatolické církvi. Uvážíte-li do
důsledku tento slib, který si snoubenci řeknou z očí do očí, dáte mi za
pravdu, že je to velká zodpovědnost a závazek. Svatba patří mezi sedm
svátostí, je tedy viditelným znamením neviditelné Boží moci. Předpokládá se
proto, že snoubenci budou pokřtění.
Musím se přiznat, že v otázkách manželství nemám takřka žádné
zkušenosti. Proto v této kapitole budu citovat P. Aleše Opatrného:
„Katolická církev chápe manželství jako trvalý vztah muže a ženy, ke
kterému se rozhodli svobodně a na celý život, z něhož chtějí přivést na svět
děti a chtějí ho žít s Boží pomocí, ne tedy jen z vlastních sil. K uzavření
manželství je třeba, aby ti dva byli pokřtění katolíci, pokud ne, musí se žádat
o dovolení biskupa. Dále je třeba, aby nejméně měsíc před svatbou navštívili
společně faráře, pokud možno svého vlastního anebo v kostele, kde budou
mít svatbu a vzít s sebou křestní listy, rodné listy a občanské průkazy. Musí absolvovat sepsání protokolu a přípravu na tuto svátost (ten, který vás bude
oddávat, by se měl zeptat, jak vy sami vidíte svůj vztah, zda se rozhodujete
k trvalému manželství atd.). Člověk má být tedy na uzavření manželství
nějak připraven, aby věděl, jak závažnou svátost přijímá. Dnes snad už také
všichni vědí, že se manželství uzavírá buď na úřadě (to ale nemá platnost
před církví), nebo v církvi, a to má platnost i před státem(9).“
Říkám, že důležité věci se nemají uspěchat, ale dobře připravit. Tedy
i manželství. Jestliže uvažujete o svatbě v kostele, přijďte za knězem raději
půl roku dopředu. Ano, slyšíte dobře. Co je to půl roku ve srovnání
s padesáti lety (zhruba) společného života? Na jedné straně je kněz
„úředníkem“, takže s vámi musí vyplnit nezbytné formuláře, na druhé vám
nasadí nejednoho brouka do hlavy, když otevře otázky, které si pro
zamilovanost nekladete. Kněz je často zná ze zpovědnice, kde manželé mluví
o svých trápeních:„Je potřeba jasně říci, oč jde, aby člověk mohl dělat jasné rozhodnutí,
aby věděl k čemu se rozhoduje. Dále je třeba upozornit na některé věci,
které jsou pro lidi, chystající se přijmout svátost manželství, zatím čistou
teori(í10).“
31
absolvovat sepsání protokolu a přípravu na tuto svátost (ten, který vás bude
oddávat, by se měl zeptat, jak vy sami vidíte svůj vztah, zda se rozhodujete
k trvalému manželství atd.). Člověk má být tedy na uzavření manželství
nějak připraven, aby věděl, jak závažnou svátost přijímá. Dnes snad už také
všichni vědí, že se manželství uzavírá buď na úřadě (to ale nemá platnost
před církví), nebo v církvi, a to má platnost i před státem9.“
Říkám, že důležité věci se nemají uspěchat, ale dobře připravit. Tedy
i manželství. Jestliže uvažujete o svatbě v kostele, přijďte za knězem raději
půl roku dopředu. Ano, slyšíte dobře. Co je to půl roku ve srovnání
s padesáti lety (zhruba) společného života? Na jedné straně je kněz
„úředníkem“, takže s vámi musí vyplnit nezbytné formuláře, na druhé vám
nasadí nejednoho brouka do hlavy, když otevře otázky, které si pro
zamilovanost nekladete. Kněz je často zná ze zpovědnice, kde manželé mluví
o svých trápeních:
„Je potřeba jasně říci, oč jde, aby člověk mohl dělat jasné rozhodnutí,
aby věděl k čemu se rozhoduje. Dále je třeba upozornit na některé věci,
které jsou pro lidi, chystající se přijmout svátost manželství, zatím čistou
teorií10.“
„Co se ale stane, když se manželství katolíků rozpadne? Jsou zde
v podstatě tři možnosti. Za prvé, že požádají biskupa o rozvod od stolu a
lože. To znamená, že nebudou užívat ani společného majetku, ani
společného lože, ale neopravňuje je to uzavřít další sňatek. Druhá možnost
je, že se po velice obtížném církevním soudním procesu zjistí, že manželství
bylo z určitého důvodu od začátku neplatné (např. jeden z manželů nechtěl
manželství natrvalo a tento jeho postoj se prokáže). Je-li manželství za
takové prohlášeno, jsou oba dva opět volní pro další sňatek. Nakonec je zde
ještě třetí možnost, a ta je nejčastější, že se s tím nedá nic dělat, že zkrátka až
do smrti jednoho z partnerů je jejich manželství platné, i kdyby každý z nich
uzavřel třeba ještě postupně tři další svazky(11).“
Někteří lidé si často dokáží, byť nevědomky, svůj život zauzlovat.
Ale i pro tyto lidi je církev otevřená, nabízí jim pomoc a doprovázení, i když
plně nemohou nabírat z pokladů, které společenství církve nabízí.
9 OPATRNÝ, Aleš, Příprava na manželství, Pastorační středisko, Praha 1997, 14.
10 OPATRNÝ, Aleš, Příprava na manželství, Pastorační středisko, Praha 1997, 3.
11 OPATRNÝ, Aleš, Příprava na manželství, Pastorační středisko, Praha 1997, 13.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk 12 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
