Nabízíme k přečtení další brožurku s názvem
Povídání o křtu, kterou napsal Ladislav Simajchl, a vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S.....
4. Křestní katechumenát - dovršení křtu
Náš svět je vykoupený - máme právo žít v pokoji a svorné jednotě. Jsme pokřtění - máme právo využívat plně všech darů Ducha svatého, máme právo žít radostně, v plné důvěře v nebeského Otce.
Jenže málo pokřtěných takto žije. Proč ?
Protože u mnoha lidí křest byl sice načat, ale nebyl dovršen, uživotněn.
Hned vám povím, co tím míním.
Za časů Kristových, za časů prvotní církve, byli křtěni převážně lidé dospělí - a to až tehdy, když uvěřili v Ježíše, až prodělali výuku katechumenát, až byli vyučeni v Ježíšově evangeliu, až podle evangelia opravdově a radostně žili. Křest byl stvrzením jejich uvěření, přijetím do společenství Kristovy rodiny - církve.
Dnes se křtí převážně nemluvňata s tím, že katechumenát - výuka ve víře a zácvik do praxe křesťanského života - bude následovat později, jak dítě bude dospívat.
Děti jsou křtěny pro víru rodičů a na víru církve.
Po dlouhá staletí to takhle fungovalo bez potíží. Děti vyrůstaly ve víře rodičů - v kruhu zbožné, křesťanské rodiny.
Děti prodělávaly katechumenát na víru církve.
Církev měla při všech farních kostelích své školy a tam byli malí křtěnci - katechumeni vyučováni: první stupeň směřoval k rozeznávání dobra a zla - v přípravě na první svatou zpověď a první svaté přijímání.
Druhý stupeň církevního katechumenátu uvádí děti do života, otvírá je darům Ducha svatého: moudrosti, rozumu, rady, síty, umění, zbožnosti a bázně Boží - v přípravě na svátost dospělosti - svátost biřmování.
A třetí stupeň křestního katechumenátu je v přípravě mladých lidí na život v manželství a v rodičovství.
Jak je tomu dnes ?
Církevní školy převzal téměř po celém světě stát. Nějaký čas se tam učilo ještě i náboženství, ale postupně nahrazuje výchova občanská výchovu náboženskou.
A my dnes žijeme většinou v takové přechodné době, kdy výchova náboženská ve škole už většinou není - a na křestní katechumenát dětí v kostele si lidé většinou ještě nezvykli.
Matriky každé farnosti mluví zde smutnou řečí: z pokřtěných dětí se v každém ročníku zúčastní katechumenátu před prvním svatým přijímáním jen část křtěnců; křestního katechumenátu před biřmováním se účastní už jen asi polovina pokřtěných, a školení církve před manželstvím a rodičovstvím snad jen čtvrtina pokřtěných.
Křest zůstává u těchto lidí nedovršen, neuživotněn, nestane se hybnou silou jejich života.
Uvažte toto:
- Kdyby si někdo nechal předepsat od lékaře recept na léky proti svým bolestem - ale pak recept uloží do zásuvky, lék nevyzvedne a neužívá a dál trpí bolesti - co byste si o něm pomysleli ?
- Kdyby si někdo opatřil nový dům, kupní smlouvu pak uložil do zásuvky, do nového domu se nenastěhoval, nechal ho prázdný a bydlel dál ve starém nezdravém domě - co byste si o něm pomysleli ?
- Když někdo pořídí svým dětem pokřtěním právo na nový bohatý život v křesťanském společenství, ale potvrzení o křtu schová do zásuvky a své dítě nechá žít dál v pohanství - co si o něm máme myslet?
Když má být křtěn dospělý, zachovává se i dnes důkladný katechumenát - výuka kandidáta křtu. Povím vám, jak o tom vypravoval kamarádům jeden dospělý křesťan.
Ptali se ho: "Člověče, Marku, vykládá se o tobě, že ses dal pokřtít. Nejde nám to na rozum - máš vojnu za sebou, slušně vyděláváš - co ti scházelo? A zrovna ty - z takové ateistické rodiny. Co té k tomu vedlo?"
"Cesty k víře bývají všelijaké." odpověděl Marek "Ta moje vedla přes otřes, když se při dopravní nehodě zabila dívka, se kterou jsem chtěl právě navázat známost. Rozvířilo to můj sklon k pesimismu: Má to vůbec cenu pokoušet se o něco, pokoušet se žít v tom kousíčku času po rakev a hrob? Ta dívka byla věřící, měla katolický pohřeb. Kněz mluvil právě o tom, co se mnou zmítalo. Šel jsem pak za ním, chtěl jsem se s ním hádat. On mi místo hádání dal do ruky Nový Zákon. - Skončilo to mým křtem o letošních Velikonocích."
"Ale nebylo to ukvapené ? Neunáhlil ses?" starali se kamarádi. "Kdepak unáhlení," smál se Marek. "Pěknou dobu trvalo, co jsem se hádal s Pánem Ježíšem nad stránkami evangelia, co jsem vyhledával věřící lidi a hádal se s nimi. A když jsem konečně přišel za tím knězem a požádal ho, aby mne pokřtil, smál se mi zase on: Kdepak pokřtít, napřed musí tvá víra uzrát, musíš poznat náš křesťanský život, bohoslužbu. Musíme poznat my tebe, jestli to myslíš opravdově. Dáme si na to rok. Budeš katechumenem. Najdi si kmotra, věřícího kamaráda, a požádej ho, aby tě zaučoval. Budeš chodit ke mně na soustavnou výuku. A když příští rok koncem postu požádáš znovu o křest, pokřtím tě na Velikonoce. - A tak to také bylo," končil Marek své vyprávění.
Takhle vypadá příprava na křest u dospělého. A podobný křestní katechumenát - jenže dodatečný - je nedílnou součástí i u křtu nemluvňat. Kdo řekne A - a dá své dítě pokřtít, zavazuje se tím říci také B: sám vést děti doma k Bohu a postarat se dětem o dodatečnou výuku ve víře vedením do kostela a k svátostem církve.
Stát se křesťanem
- znamená naučit se znát evangelium;
- znamená naučit se brát vážně Ježíše Krista.
Brát Ježíše vážně je víc než znát ho, obdivovat ho a uznávat ho. Znamená to naučit se Ježíše následovat, jednat v jeho duchu. Naučit se žít v pokojné lásce.
Pomáhejte ze všech sil, aby naše děti byly nejen pokřtěny, ale na křesťany také vychovány.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk 10 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com