Jako myšlenku na den dnes nabízíme část textu Modlitby se čtením...
Z listu svatého Klementa I., papeže, Korinťanům
Pohleďme na Kristovu krev a uvědomme si, jak je drahá jeho Otci, neboť byla vylita pro naši spásu a přinesla milost pokání celému světu.
Projděme všechna lidská pokolení a poznáme, že pokolení za pokolením dával Hospodin možnost pokání těm, kteří se chtěli k němu obrátit. Noe se stal hlasatelem pokání a ti, kdo ho uposlechli, byli zachráněni. Jonáš ohlásil zkázu obyvatelům Ninive; ti se káli ze svých hříchů a svými modlitbami Boha usmířili, a tak přestože nepatřili k Božímu lidu, dostalo se jim spásy.
O pokání mluvili skrze Ducha Svatého služebníci Boží milosti a sám Pán veškerenstva pravil o pokání dokonce s přísahou: Jako že jsem živ, praví Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování.1 A přidal výrok plný dobroty: Odvraťte se, dome izraelský, od své nepravosti. Řekni synům mého lidu: Budou-li vaše hříchy sahat od země až do nebe a budou-li červenější než purpur a černější než smuteční šat a vy se ke mně z celého srdce obrátíte a řeknete: Otče!, vyslyším vás jako svůj svatý lid.(2)
Protože tedy chce, aby všichni jeho milovaní měli účast na pokání, pevně tak ustanovil svou všemohoucí vůlí. Proto se podrobme jeho velebné a slavné vůli a padněme na kolena v prosbách o jeho slitování a laskavost a odevzdejme se jeho milosrdenství a upusťme od marného usilování a řevnivosti a závisti vedoucí k smrti.
Nuže, pokořme se, bratři, a odložme všecku domýšlivost a nadutost, pošetilost i hněvivost a čiňme, co je psáno; neboť Duch Svatý praví: Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se silný nechlubí svou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím. Kdo se chce chlubit, ať se chlubí v Pánu, ať ho hledá a jedná podle práva a spravedlnosti.3 A především buďme pamětlivi slov Pána Ježíše, která pronesl, když učil dobrotě a trpělivosti.
Neboť zajisté řekl: Buďte milosrdní, abyste došli milosrdenství;4 odpouštějte, aby bylo odpuštěno vám!(5) Jak činíte, tak bude učiněno vám; jak dáváte, tak bude dáno vám; jak soudíte, tak budete souzeni; jak laskavi jste, takové laskavosti dojdete; jakou měrou měříte, takovou bude naměřeno vám.(6)
Tímto přikázáním a těmito pokyny se v pokoře posilněme, abychom žili poslušni jeho svatých slov. Neboť svaté slovo praví: Na koho shlédnu? Jen na pokorného, tichého, plného úcty před mými slovy.(7)
Poněvadž se nám tedy dostalo podílu na tolika velikých a slavných činech, směřujme usilovně k pokoji, jenž nám byl od počátku dán za cíl; neztrácejme z očí Otce a Stvořitele celého světa a držme se jeho velkolepých a nade vše bohatých darů pokoje a jeho dobrodiní!
1 Ez 33,11. 2 Srov. Ez 18,30; Zj 18,5; Iz 1,18; Zj 6,12; Jer 3,19. 3 Srov. Jer 9,22-23; 1 Kor 1,31. 4 Srov. Mt 5,7. 5 Srov. Mt 6,14; Lk 6,37. 6 Srov. Lk 6,31.37-38; Mt 7,1-2.12. 7 Iz 66,2.
