Nabízíme další kapitolu z brožurky
Pouť do Říma od A do Z, kterou napsali poutníci , sestavil Jan Peňáz a vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S.....
Osmý den: úterý 23. května
Ráno mše svatá na úmysly naší pouti, celý den svítí slunce. Ušli jsme 32 km, trvalo nám to 7 a půl hodiny. Celkem už máme za sebou 283 km a používáme už šestou mapu. Skončili jsme v Knittelfeld a přespali na faře.
Ráno sloužíme mši svatou v leobenském kostele. Když se místní kostelník dozví, že jdeme na pouť do Říma, nediví se a řekne: "Odsud je to ještě 1000 kilometrů." Až v Římě si pak spočítáme, že z Leobenu jsme ušli jen 924 kilometrů. Pan kostelník mínil asi vzdálenost po dálnici. Pak jsme pozváni na snídani jako každé ráno zde v Rakousku. Najíme se při ní dobře, moc se však nepobavíme kvůli naší malé pohotovosti k mluvení.
Někteří se baví česky, zvláště vranovští si o každé hospodyňce říkají mezi sebou: Á, to je místní paní Salátová." Na vysvětlenou dodávám, že takto se jmenuje paní, která chodí na vranovskou faru vařit a pomáhat.
Z dnešního rozhovoru nakonec vyplyne, že sedmdesátiletý otec Karel je zde už 31 let, že po jeho odchodu bude tato farnost sloučena se sousední. V Leoben žije třicet tisíc lidí a farností je zde šest, kněží pět. Je zde i Vysoká škola báňská, na ní také působí jeden kněz. Ve městě je velký průmysl, vyráběla se zde za války děla, víra už není tak živá jako v zachovalých venkovských oblastech.
Vycházíme a mírně obcházíme město, pokračujeme po vedlejší silnici, zase proti proudu řeky Mur. podle kilometrovníků měříme rychlost, je to šest kilometrů za hodinu, ale to jen v těchto ranních hodinách. K polednímu rychlost klesá a nejhorší je se rozejít po odpoledním odpočinku. V té chvíli je potřeba zabrat. Unavující jsou i krátká zastavení k modlitbě. Když stojíme méně jak dvě minuty, člověk pak pokračuje klidně dál. Když však je zastávka delší, hned začnou bolet nohy a je mnohem těžší se zase rozejít. Cítíme, že zde je už jiný kraj. Jsme mezi alpskými pohořími, dost daleko od Vídně. i po cestě se setkáváme s tím, že už se lidé nediví, že jdeme do Říma. Dnes je to vlastně už podruhé.
Po jídle se trochu natáhneme na vedlejší trávník. Probudí nás žandáři, německy a francouzsky Gendarmerie. Chtějí pasy, hlásí naše pasy na centrálu. Některá hláskují německým způsobem, kde je Zet jako Zeppelin. A tak se z auta ozývá několikrát jméno vzducholodě, pouze Jan Klíma je nahlášen přímo, bez hláskování. Inu je dobré mít jmenovce kancléřem. Nakonec nám popřáli šťastnou cestu a ani automobil nekontrolovali.
František Řezníček má čím dál horší starosti s puchýři, zkouší všechno možné, ale bez většího úspěchu. Když mu říkáme, aby použil postup, který se někomu z nás osobně osvědčil, odmítá, a to právem, protože na každého platí něco jiného. Nelíbí se mu, když ho k něčemu nutíme a brání se slovy: "Kdykoliv jsem ustoupil, tak jsem na to doplatil."
Nakonec mu však uniká větička, kterou jsme nedali do první zprávy, protože jsme nechtěli nikoho vylekat: "mysle jsem si, že to projdu s úsměvem a kvůli těm puchýřům, to nejde. Chvílemi je mi do pláče."
V Knittelfeld jsme krásně přijati, spíme v sále na faře na postelích. Využívám příležitosti a píšu na počítači první zprávu, kterou potom ráno někdo odešle elektronicky do Přímětic. Ve zprávě uvádím i naše dobré i špatné zkušenosti za první týden. Píšu seznam věcí, o kterých jsme se všichni shodly, že se osvědčily. Je to především auto. Bez něj bychom byli nemožní. Nemůžeme chtít jídlo a nocleh pro sedm lidí. Auto slouží dobře, chmurné předpovědi se nenaplňují, pouze jednou musel Dan spravovat převodovku. Je velice šikovný, hned na místě to opravil, i když není vyučený mechanik. V autě je pro nás málo místa, což vedlo Dana k větě, která se stala citátem dne: "Kdyby sem přišlo ještě deset lidí, už by tady opravdu nebylo místo."
Zprávu zakončuji citátem ze Skutků apoštolských, který nám ráno připomněl v kázání otec Marek: "Do Božího království vstoupíme jen, když mnoho vytrpíme." Jak ještě bude řečeno, začínají obtíže, většinou následky zmoknutí před nedělí.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
25 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
