Nabízíme k přečtení brožurku
Soužití či soužení? aneb milující ušlechtilá duše a bratr osel, kterou napsal P. Marek Dunda a kol. a před lety vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S.....
Úvod
Matěj Fatymský:
"Kdo špatně tuto brožurku pochopí, může její myšlenky považovat za dualistické."
Jedno staré úsloví říká:
"Kdo dobře rozlišuje, dobře učí." A má pravdu. V životě se častokrát setkáváme se skutečnostmi, které je třeba správně rozlišit a zařadit. Čím složitější toto rozlišování a zařazování je, tím méně lidí je schopno do něj vstupovat a tím menší mají jistotu, zda rozlišili správně.
Existuje mnoho pravidel, jak poznat, co je dobré, co je lepší a co je špatné. A také je pravda, že nic není jenom černobílé- jenom dobré, nebo jen špatné. V této brožurce bychom rádi pomohli našim čtenářům, aby se podívali na svůj život z trochu jiného úhlu, než obvykle bývá zvykem, a aby pokud možno rozpoznali, co je pro ně skutečně důležité a naopak co důležité není. Mnozí moudří lidé radili, jak se má žít. Vznikly z toho filozofické a psychologické systémy. Ale stále znovu zjišťujeme, že nejlepším vzorem nám mohou být svatí. Oni nejenom, že dokázali rozpoznat, co je nejdůležitější, ale také podle toho žili a svým příkladem dokázali strhnout i ostatní.
I když je tento pohled, který nabízíme v našem díle, nečekaně originální a provokující k tomu, aby se hledaly někde slabiny, nechceme tím vůbec zpochybňovat známé pravdy a hodnoty a už vůbec nemíníme ani v tom nejmenším zpochybnit neměnné pravdy katolické víry. Ochotně se podřizujeme všemu, co katolická církev učí a zříkáme se všeho, co by mohlo vypadat, že se v našem spisku staví proti katolickému učení. Jsme si také vědomi, že myšlenka celé této brožury je námi pouze nastíněna, takže v budoucnu by si jistě zasloužila podrobnější rozpracování tak, aby v ní vynikla pravdivost a harmonie správného křesťanského života.
Možná, že téma, které budeme probírat v této brožurce, někomu přijde až příliš jednoduché a primitivní pro třetí tisíciletí. Možná, že někoho překvapí, že se stále objevuje tatáž myšlenka, že se k ní neustále vracíme, ale připadá nám opravdu podstatná.
Doufáme, že alespoň některým bude náš spis užitečný.
Ve Vranově nad Dyjí na svátek Těla a Krve Páně. (2003 Anno Domini)(1)
I. Na počátku bylo Slovo...
Nikde v Bibli sice nenajdeme následující vysvětlení, alespoň ne takto doslovné, ale pro naši pracovní úvahu nám může dobře posloužit: Na začátku stvořil Bůh (2) milující ušlechtilou duši. Stvořil ji nesmrtelnou a zároveň i neviditelnou. A chtěl jí dát šťastný život věčný. Aby však mohla mít radost z toho, že prožívá věčné štěstí v blízkosti Boží, chtěl jí Bůh dát šanci, aby mohla projevit svoji lásku, dobrotu a ušlechtilost a jako by získat zásluhu, za kterou pak může být odměněna. (3). K tomu bylo potřeba vytvořit podmínky, ve kterých by neviditelná a nehmotná duše mohla sama sebe představit jako dobrou. Proto jí Bůh propůjčil na určitý relativně krátký čas tělo- dále jen "bratra osla"- ve kterém může prožít období, které má rozhodnout o stupni jejího věčného štěstí.
II. Jak to všechno začalo
Svatý František z Assisi, který žil v letech 1181-1226, inspiroval mnohé k radostnému životu v prostotě, chudobě a oddanosti do vůle Boží. Stal se jedním z nejoblíbenějších světců a i v dnešní době má mnoho následovníků.
Jeho prostota je někdy až zarážející, přesto v ní můžeme nalézt nečekanou genialitu, která odkrývá tajemství života pro Boží království. (4).
Často používal slovo "bratr", "sestra". Tímto označením pojmenovával nejenom lidi, ale i živou a neživou přírodu- bratr vlk, bratr slunce, sestra noc. (5) Tato označení spojoval i s tím, že se chtěl od svých bratrů a sester učit. Když se umýval, uvažoval nad čistotou sestry vody, nad tím jak sestra voda je pokorná, sloužící a důležitá. Když uvažoval o bratru vánku, zvlášť si uvědomoval jeho poslušnost a mírnost. Sestra země ho vedla k přemýšlení, jak je ochotná sloužit skrze to, že nechává růst trávu, plody, květy, nechává po sobě šlapat. Tato pojmenování mu umožnila získat blízký vztah ke všemu, s čím se setkával, dokonce mohl také o smrti mluvit jako o milé sestře. (6).
Mezi lidmi koluje mnoho příběhů, ať už pravdivých či vymyšlených, které vycházejí právě z tohoto Františkova postoje vůči všemu, co bylo kolem něj. (7) Možná, že by nám dost pomohlo, kdybychom znovu objevili jeho pohled na život a na svět, a tím získali větší pokoj a radost. Za povšimnutí stojí, že svatý František, když mluvil sám o sobě, používal pojem "bratr osel".
Například:
"Já bych rád ještě udělal další dobro, ale můj bratr osel je už zesláblý." Je tedy zřejmé, že kdy mluvil o bratru oslovi, nemluvil o sobě jako o celé osobnosti, ale o svém těle a jeho projevech. Mnozí se nad tím pousmějí a to je všechno. My bychom si dovolili tento Františkův termín zapůjčit jako klíčový pojem pro všechny úvahy v této brožuře. A protože už sám sv. František naznačoval, že člověk není jen bratr ose, dovolíme si podle jednoduchého rozdělení doplnit do protiváhy ještě pojem "milující ušlechtilá duše." (8)
Vysvětlivky:
(1) 19. 6. 2003
(2)Doporučujeme vše brát ještě v souvislosti s biblickou zprávou o stvoření světa- vše stvořil Bůh pro člověka a člověka stvořil pro sebe.
(3)Víme, že je pouze záležitost Boží dobroty a Božího milosrdenství, že člověk dostal šanci získat věčnou blaženost.
(4) V souladu s Bohem je všechno v harmonii. Pohledy světců nás v tom mohou ujistit a poučit. Lehkost Božího stvoření je inspirující pro člověka, aby se správně zařadil do Bohem stvořeného a nenechával se spoutávat tím, co ho spoutávat nemusí a nemá. Má se otevřít k osvobození. A poučit se může všude. Např. celý vesmír funguje bez vydřeného úsilí v určitém pokoji a harmonii, pták nemá strach o zítřejší dřevo na podpal.
(5) Svatý František takto nenásilně dosáhl krásného a téměř dokonalého sjednocení se vším stvořeným. Ukazuje nám tím cestu, jak hledat a nalézat co nejbližší a přitom pravdivý vztah ke všemu kolem nás. Někteří zde mohou zahlédnout zdravou křesťanskou obdobu toho, co tolik upoutává některé naše současníky na východních náboženstvích, které však ke svému sjednocování s přírodou používají jiné formy. Tyto jiné formy v porovnání s Františkovou praxí jsou na jiné bázi, a tím i na jiné úrovni.
(6) Říkával:
" Sestra je tak mrštná, že jí neuteče nikdo z nás."
(7) Svatý František prý chodil s jedním bratrem po světě. A ten bratr se od něho učil. Obdivoval, jak je svatý František pokorný a jak má za všech okolností radost. Bylo zrovna hodně chladno. Všichni se choulili do teplého oblečení, jen naši dva bratři téměř drkotali zuby zimou. A svatý František byl plný radosti a říká:
"Pane Bože, ty jsi tak dobrý! Moc ti děkuji, že je dneska zrovna takové počasí. Sestra příroda si může odpočinout a všichni pak budou mít větší radost z toho, až zase bude tepleji." Spolubratr jen zakroutil hlavou a šli dál. Jindy bylo zase velké horko. Tak velké horko, že lidé téměř nevycházeli a kdo mohl, zůstal ve stínu. Jen tito naši dva bratři kráčeli po světě. Pot z nich lil, František šel trochu v popředí a o pár kroků za ním s vypětím všech sil kráčel onen dobrý spolubratr. František byl plný radosti a nadšeně se modlil:
"Pane, Bože, ty jsi tak dobrý! Moc ti děkuji za dnešní krásný den. Za to, že bratr slunce zahřívá a proměňuje sestru přírodu. "
A bratr poslouchá a jen kroutil hlavou. V duchu si říkal:
"Copak už není žádná věc, při které by František ztratil svůj klid a radostnost?" Až jednou. Stejně tak spolu šli světem, když v tom nad nimi přeletěla vlaštovka a něco z ní skáplo přímo na čelo svatému Františkovi tak, že měl potřísněný celý obličej. A spolubratr dychtivě očekával, co bude následovat. František si však jen klidně otřel tvář i čelo a řekl:
"Pane, Bože, ty jsi tak dobrý! Všechno jsi tak dobře stvořil! Moc ti děkuji za to, že je to tak moudré. A v tuto chvíli ti chci zvlášť poděkovat za to, že nemají křídla sestry krávy."
(8)Takto se držíme starého klasického učení církve o těle a duši. Zde však chceme zdůraznit, že náš pojem ušlechtilá milující duše, který důsledně v této brožuře používáme, není shodný s pojmem duše tak, jak je běžně chápána v odborné filozofické či teologické terminologii. Pro nás v této brožuře pojem "ušlechtilá milující duše" a pojem "duše" se kryjí jen částečně- víc bude čtenářům zřejmé po přečtení a promyšlení jednotlivých kapitol. Naznačíme jen, že náš pojem milující ušlechtilá duše obsahuje nejlepší jádro člověka, jeho nejušlechtilejší postoje a touhy, a je tak nejdokonalejším zárodkem dokonalého Božího obrazu v člověku. Do jisté míry by bez této poznámky mohl člověk při čtení našeho díla přijít až k bludným závěrům. Jsme si vědomi, že tato terminologie (užití pojmu ušlechtilá milující duše) by mohla vést k matoucím závěrům a k mnoha nejasnostem. Tento pojem však užíváme proto, že se nám doposud nepodařilo nalézt žádný jiný pojem, který by více odpovídal námi popisované skutečnosti. Za zmínku stojí i to, že tohoto pojmu neužíval ani sám sv. František z Assisi. Je to tedy něco umělého, nicméně důležitého pro celý náš výklad.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
10 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
