Nabízíme pár řádků k zamyšlení...
Básník Klemens Brentano popisuje svůj život bez víry takto: Když jsem ztratil milost Boží, připadal mi život jako pochmurná, vyprahlá poušť, kde není strom ani stéblo trávy, ani pramen vody. Oddal jsem se nesmírnému zármutku a trudnomyslnosti, všude jsem viděl jen bídu. Ve svém bolu jsem se obrátil k Alosií Henselové, která tehdy byla ještě protestantkou. Na mé nářky odvětila: "Proč mi říkáš o svém bolu? Jste katolík, jděte ke katolickému knězi a požádejte o sv. smíření." Tato odpověď básníka zahanbila: "Tohle mi musí říc protestantka?" pravil. Šel ke svaté zpovědi a bylo po zármutku a trudnomyslnosti.
Zdroj: z knihy Životem (2. díl), kapitola: Nač se zpovídati, str. 24-25
