Nabízíme pár řádků k zamyšlení...
Kněžství- vrchol důstojnosti, které může muž dosáhnout na této zemi. Co může být více než to, že kněz může člověku otevírat nebe, obdarovat ho věčností tím, že mu udělí odpuštění hříchů a vlastníma rukama mu daruje Boha- Corpus Christi- Tělo Kristovo?
Skrze tyto ruce je člověk obdarován nesmírným, s ničím neporovnatelným darem. Co může být na zemi většího?
Je pravdou, že lidský zvyk jako by snižoval důstojnost kněžských rukou. Cítím takřka, jako by šlo o něco svatokrádežného, když lidé berou proměněnou Hostii do svých neposvěcených rukou. Přece jen kněžské ruce byly k tomu zvláště posvěceny.
Zvyk zůstane zvykem, obsah zůstává nedotčen. Boha na zemi provází mužské ruce. Důstojnost muže, pozdvižená k nejvyšší úrovni, je s ničím nesrovnatelná. Snad jedině s oním sacrum v ženě, Boží pomocí posvěceným životodárným lůnem, když se stává matkou a Duch Svatý oživuje lidské buňky a dává jim dech života schopného nesmrtelnosti.
Kněžské ruce, posvěcené, aby žehnaly lidi, svět i neživé předměty. Ruce udělující jinou nadpřirozenou sílu, která provází a chrání. Ruce složené k modlitbě spojují nebe se zemí. Jako by vedly zemi k nebi.
Kolik lidí říká: "Ať Tě chrání Boží ruka!" Ale Boží ruka se stává lidskou, posvěcenou rukou.
Muž stvořený k obrazu Božímu má takové perspektivy. Skutečným otcem se může stát každý, protože mužská zralost směřuje k postavě otce, který miluje, chrání, vychovává a v případě potřeby dává v oběť svůj život. Jde o to, jak mu předat toto vědomí, kým opravdu má být. Úkolem každého dne je nalézt totožnost otcovství v jeho tělesných i duchovních dimenzích.
Zdoj: Wanda Póltawska, Zródlo 5/2001, Světlo- Týdeník Matice Cyrilometodějské, č. 29/XI. Ročník, 2003
