Nabízíme k přečtení další kapitolu z brožurky
Skřítek Kostelníček, kterou napsala Jana Zehnalová a vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S....
Týden uběhl jako voda v místním potoce a je tu – samozřejmě – neděle a s ní Kájova cesta
s maminkou do kostela. Hned u dveří dnes na ně čeká překvapení: u kropenky se uklání
Kostelníček.
„Co tady děláš?“ roztahuje Kája pusu v úsměvu od ucha k uchu.
„Neříkal jsi minule, že tě mrzí, že mě vidíváš tak pozdě? Chtěl jsem ti udělat radost.“ Hop!
A malý skřítek se uvelebuje na Kájově rameni. Radost? Do kostela se chodí dělat někomu radost?
„Jasně! Pán Ježíš má vždycky velikou radost, když přijdeš. Každou neděli na tebe čeká,“
zašeptal mu do ucha skřítek, jako by slyšel Kájovy myšlenky. „A taky pro tebe má připravený
dárek.“
„Hm, to vím, ty hostie a víno, co nosíme panu faráři.“
„Počkej, ty jsi úplně zapomněl na proměňování? Při proměňování se přece hostie mění v tělo
Pána Ježíše a víno v jeho krev. Tím dárkem pro přítomné je Pán Ježíš sám. Dává se lidem ve
svatém přijímání.“
„Dává se? Jako že si ho můžeme odnést s sebou domů?“ našel nový zájem Kája.
„Pst, poslouchej,“ zašeptal Kostelníček.
Pan farář právě láme proměněnou hostii a jeden malý úlomek vkládá do kalicha: „Beránku
Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi,“ přidávají se lidé.
„Jaký beránek? Tady je nějaký beránek? A proč se má smilovat?“ šeptá sotva slyšitelně Kája.
„Neruš,“ stejně tiše odpovídá skřítek. „Beránek Boží, to je označení Pána Ježíše, který za nás
umřel na kříži, abychom se my jednou mohli dostat do nebe.“
„To smiluj se nad námi znamená něco jako, aby nám odpustil?“
„Pst.“
Pan farář teď ukazuje všem hostii, před kterou před chvílí sám poklekl a nahlas říká: „Hle,
Beránek Boží, ten, který na sebe vzal hříchy světa. Blahoslavení, kdo jsou pozváni k večeři
Beránkově.“
„Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo, a má duše bude uzdravena,“
odpovídají klečící lidé.
„Tak jsi to slyšel sám,“ mrkl skřítek na Káju. Tu větu „Hle, Beránek Boží, ten, který na sebe
vzal hříchy světa“ řekl už Jan Křtitel u Jordánu, když se Pán Ježíš přišel nechat pokřtít. Bylo tam
tehdy mnoho dalších lidí, a Jan tak představil Ježíše. Tento Pán Ježíš teď chce přijít do srdcí lidí.“
„To bylo to ,k večeři Beránkově? ‘“
„Ano. Je to odkaz na hostinu, kterou Pán Ježíš slavil s apoštoly, jak jsi to viděl na tom
obraze.“
„Také bych tam chtěl být.“
„Pojď.“ Kája sebou trhl. Skoro si myslel, že ho Pán Ježíš zve ke svému stolu, ale to ho jen
maminka jemně vystrkuje z lavice a staví před sebe do zástupu, který směřuje k obětnímu stolu.
Kája by si tak rád odnesl Pána Ježíše ve svém srdci domů. Ale maminka mu vysvětlila, že na to je
ještě malý. Prý to ještě nechápe. Hm, to by maminka koukala, co už mu Kostelníček všechno
vysvětlil!
„Tělo Kristovo. Amen,“ ozývá se zepředu postupující fronty.
Když o chvilečku později ucítí na čele křížek od pana faráře, vzpomene si Kája na scénu
u Genezaretského jezera. Za Pánem Ježíše tam také přicházeli hlavně dospělí. Ale on bral na klín
děti, usmíval se na ně a žehnal jim. Teď právě to pocítil Kája.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
10 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
