Nabízíme zajímavý příběh k zamyšlení...
Dva rybáři si vyšli na ryby. Jeden z nich byl zkušeným rybářem, ale druhý ne. Kdykoliv zkušený rybář chytil velkou rybu, tak ji dal do svého kbelíku s vodou, aby byla stále čerstvá. Ale když nezkušený rybář chytil také velkou rybu, tak ji ale hned hodil zpět do vody. Když ho tak celý den sledoval ten zkušenější, tak mu to nedalo a že se ho nato zeptá, protože mu to připadalo jako obrovská škoda, protože ty ryby byly skutečně krásné a velké.
A tak se ho tedy zeptal:
"Proč házíš ty velké ryby zpět do vody?"
"Protože mám malou pánvičku." Odpověděl.
Někdy stejně jako ten rybář se vzdáváme velkých plánů, velkých snů, velkých služeb, velkých možností a příležitostí kvůli tomu, že máme zkrátka malou víru.
Možná se smějeme tomu rybáři, protože nepřišel na to, že jediné co potřebuje, je větší pánev. Ale jak my rozšiřujeme svou víru?
Bez ohledu, zda se jedná o starost nebo o nějakou příležitost, Bůh nám nikdy nedá něco větší, než bychom unesli. Díky tomu můžeme také směle kráčet s Bohem.
Filipanům 4, 13: "Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje."
Pamatuj si: "Neříkej Bohu jak velké máš starosti, ale řekni starostem, jakého velkého máš Boha!"
zdroj: www.modlitba.sk, 27. října 2018
