Nabízíme k přečtení další kapitolu z brožurky
Skřítek Kostelníček, kterou napsala Jana Zehnalová a vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S....
Kostelníčkova slova o proměňování darů nešla Kájovi celý týden z hlavy. Když on dostane
nějaké dárky, tak je rozbaluje, ale neproměňuje. Možná kdyby to byla plastelína, tak by z ní mohl
něco vymodelovat a tak ji jako proměnit, ale ta kolečka – hostie a vodu s vínem? Musí se pořádně
dívat, co s tím pan farář bude dělat, umínil si.
Příští neděli už skoro samozřejmě přináší s ostatními dětmi v obětním průvodu obětní dary.
Zatímco pan farář ještě přebírá přinesené věci, spěchá už Kája do lavice. Musí si přece sednout
tak, aby dobře viděl. S potěšením sleduje Kostelníčka, který se dnes nepokrytě usadil na kraji
toho velkého stolu. Kája už ví, že se jmenuje stejně jako dary, které před chvílí nesli: obětní. Ten
velký stůl se jmenuje obětní stůl. Když mu to maminka poprvé říkala, myslel, že obědní, jako že
se na něm obědvá, ale maminka mu vysvětlovala, že se na něm obětuje, takže obětní. Také mu
pojmenovala další věci, které každou neděli vidíval ležet na stole. Než pan farář přinesl od dětí
obětní dary, nachystali už kluci ministranti doprostřed stolu bílý ubrousek – korporál. Kájovi se
to moc líbilo. Oni také mají na stole ubrus, ale když je svátek, maminka na něj dává ještě nějaký
ozdobný pruh nebo menší ubrousek a na něj třeba svíčky. Tady jsou svíčky na okraji stolu a na
korporál uprostřed klade pan farář nádherný kalich. Kájovi připadá jako ta nejkrásnější věc, co
v kostele je, ale maminka povídala, že ještě krásnější je monstrance ukrytá ve svatostánku. Bude
se na ni muset někdy podívat.
Až teď si Kája všimnul, že na kalichu je čtvercová přikrývka.
„Kostelníčku, co to je? Ještě nikdy jsem si toho nevšiml!“ zavolal potichu na skřítka.
„To je palla!“
„Palla? K čemu to je? Takové divné pojmenování.“
„To je, aby do kalicha nepadaly různé nečistoty nebo třeba moucha.“
Moucha? Kája se potichu zasmál. Vzpomněl si, jak tatínkovi kdysi spadla moucha do talíře
s polévkou.
„Padla – palla, to si zapamatuju,“ opakuje si potichu.
Lidé zpívají, kněz chystá dary na obětním stole a potichu něco povídá.
„Kostelníčku, co říká? On někomu telefonuje?“
„Kdepak,“ usmívá se skřítek, „povídá si s Pánem Bohem. Velebí ho za dary, které jste mu
přinesly. Poslouchej! ‚Z tvé štědrosti jsme přijali chléb, který ti přinášíme. Je to plod lidské práce
a stane se nám chlebem věčného života.‘“
„Tomu dost dobře nerozumím.“
„Nevadí. Stačí, když si dobře zapamatuješ, že za všechno, co máme, vděčíme Pánu Bohu.
Kdyby nestvořil sluníčko, které dává světlo a teplo, kdyby nedal déšť, který zalévá pole, kdyby
nedal hlínu, ve které roste obilí, nemohl by být chléb. Stejně je to i s vínem a vlastně se vším, co
máme.“
„A kdyby nestvořil první lidi, nebyli bychom tu ani my, viď?“
„Správně jsi to pochopil,“ usmál se Kostelníček.
„S duší pokornou a se srdcem zkroušeným prosíme, Bože, abys nás přijal. Ať se dnes staneme
obětí, která se ti zalíbí.“ Překládá skřítek tichá slova pana faráře do slyšitelnosti Kájových oušek.
Ten Pán Bůh musí být opravdu NĚKDO, když pan farář říká taková slova…
Mezitím ministrant lije vodu na ruce pana faráře a Kája úplně vidí, jak se ho maminka
vždycky před jídlem ptá: „Umyl sis ruce?“ Až teď si uvědomuje, že to, co se nyní děje v kostele,
připomíná přípravy na sváteční hostinu: krásně nazdobený stůl, svíčky, jídlo, pití, teď už i mytí
rukou. Kde to jen Kája viděl podobně? Už ví! Když byl jednou s maminkou na faře, měli na
chodbě pověšený veliký tmavý obraz. Nejdřív se ho trochu bál, ale pak na něm rozeznal mohutný
stůl s nějakými lidmi kolem. „To je obraz Poslední večeře,“ poučil ho tehdy pan farář, když
zpozoroval, na co se dívá. „Tady uprostřed je Pán Ježíš. Den před tím, než ho ukřižovali,
uspořádal pro své kamarády – apoštoly slavnostní večeři.“ Kája už docela na ten obraz
zapomněl, ale teď mu najednou vytanul na mysli.
„Kostelníčku, to je jako při poslední večeři Pána Ježíše,“ zašeptal.
„Vzhůru srdce,“ pronáší pan farář a lidé odpovídají: „Máme je u Pána.“
Káju zalévá pocit blaženosti. Ano, jsme na hostině s Pánem Ježíšem jako s ním na tom obraze
byli jeho kamarádi apoštolové. I my jsme Ježíšovi kamarádi! Vybral si nás!
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
10 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
