Nabízíme k přečtení další kapitolu z brožurky
Skřítek Kostelníček, kterou napsala Jana Zehnalová a vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S....
Uběhl týden, je tu zase neděle a s ní Kostelníček. Sotva maminka zavolala: „Vstávej,“ už si
Kája představuje malinkého chlapečka s plnovousem v červeném kabátku s pruhovanou čepičkou
v ručkách a těší se, jak ho zase uvidí. Že to nebude hned od začátku, s tím už počítá.
Radostně vstupuje do kostela, už bez čepice, dělá u vchodu kříž, aby se přivítal s Pánem
Ježíšem, způsobně si sedá do lavice, poslouchá, jak se lidé modlí přede mší svatou růženec,
a čeká, kdy se ozve to známé cink, cink, začnou hrát varhany a přijde pan farář. Jakou asi na sobě
bude mít barvu? Kája už ví, že pan farář má na výběr: bílou barvu, červenou, zelenou, fialovou
nebo třeba růžovou, ale tu jenom dvakrát v roce. Ví, že pan farář začne křížem, všechny přivítá,
vyzve je k zamyšlení, že budou zpívat, pak se usadí a někdo z lidí půjde dopředu k ambonu číst.
Už pozná, kdy se bude zpívat žalm, pak zase čtení, písnička – a začíná to úplně nejdůležitější
z první části mše svaté – evangelium.
Kája vzpomíná, že mu maminka říkala, že to divné slovo – evangelium – znamená radostnou
zprávu, protože se při něm setkávám s Pánem Ježíšem. Někam jde, něco dělá, někomu něco říká,
něco zajímavého prožívá. Kája se na evangelium vždycky těší. Jenom se mu nelíbí, že musí
vstávat.
„Ale to se sluší,“ řekla mu maminka, „protože v evangeliu k nám mluví sám Pán Ježíš.“
Kája se tak zamyslel, že úplně zapomněl na Kostelníčka. Vyrušilo ho až stoupání lidí okolo
něj. Podíval se na pana faráře, který se právě chystal dělat evangelní kříž, když se na noze
ambonu mihla známá postavička v červeném kabátku s pruhovanou čepičkou, legračně
zastrčenou za modré kalhotky. Jestlipak to stihne? Napadlo Káju. Ale skřítek už byl nahoře
a dělal jako všichni ostatní malinký křížek na čele, na rtících a na svém malém srdci. Kája ho
bedlivě sleduje. Zdá se mu, že si něco pro sebe ještě říká.
„Co si to povídáš?“
„Co bys řekl? Co mám tady za čelem?“
„Mozek?“
„Správně. Tím mozkem chci na Pána Ježíše myslet. Tak mu to také říkám: ‚Pane Ježíši, na
tebe chci myslet.‘ Když dělám křížek na ústech, říkám: ‚O tobě chci mluvit.‘ A na srdci: ‚Tebe
chci nosit ve svém srdci.‘“
„To se mně moc líbí. To si musím zapamatovat: Pane Ježíši, na tebe chci myslet – to já o Pánu
Ježíši přemýšlím každou chvíli. O tobě chci mluvit – to je také dobré. Třeba se mě nějaký
kamarád zeptá, jestli chodím do kostela a já mu řeknu o Pánu Ježíši. Tebe chci nosit ve svém
srdci – hm, to maminka pořád říká, že máme mít rádi Pána Ježíše.“
„Teď nerozumuj a poslouchej,“ napomíná skřítek Káju.
Kája tedy poslouchá. Co to slyší? Dnes mluví v evangeliu Pán Ježíš o něm, o Kájovi! Tedy ne
že by přímo řekl ‚Kája‘, ale pan farář čte o tom, jak rodiče přicházeli i s dětmi za Pánem Ježíšem
a apoštolům se to moc nelíbilo. To si Kája dokáže přesně představit. Když byl mladší a maminka
ho brávala s sebou do kostela, také se lidem nelíbilo, že si chtěl hlasitě povídat nebo se jen tak při
mši proběhnout. Hned se ozývalo: „Pst! Pst! Běžte s ním ven. Neruš tady.“ S těmi dětmi u Pána
Ježíše to určitě bylo také tak. Navíc – a to už Kája věděl, Pán Ježíš často mluvil někde na břehu
jezera, kde bylo slyšet šplouchání vln, do toho běhaly děti, honily se, smály se, protože jim to
bylo dlouhé… To se asi lidem, kteří chtěli slyšet Pána Ježíše, nelíbilo. Jenže Pán Ježíš děti
nenapomínal. Neřekl: „Děti, buďte zticha a neběhejte tady“, ale naopak je bral na klín, hladil je,
žehnal jim.
Jéé, to by Kája také chtěl. Když zavře oči, úplně vidí, jak ho Pán Ježíš bere na klín, houpá ho
a hladí.
„To je moc krásné čtení,“ usmívá se Kája na Kostelníčka.
„Mně se také vždycky líbí,“ přitakává skřítek.
Kája se přitiskne k mamince. Jednou se takhle třeba bude moci přitisknout i k Pánu Ježíši.
„Ale to se musíš snažit být hodný, nezlobit, pomáhat, mít rád Pána Boha a druhé lidi.
Všechno, co jsi říkal na začátku: myslet na Pána Ježíše, mluvit o něm a mít jej ve svém srdci,“
připomíná Kostelníček.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
10 Kč + poštovné na adrese:
Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
