Slavíme dnes 1100 let od smrti patronky církevních škol, sv. Ludmily, jako myšlenku na den nabízíme hymnus z Večerních chval...
Ludmilo, révo v půdu Čech
z nebeských vinic vštípená,
jsi vzorem pokolení všech,
své vlasti matko vznešená.
Jak plodný, ušlechtilý kmen
milostí stále rozkvétáš,
palma tě zdobí s vavřínem,
ty věnec mučednictví máš.
Tys vnuka svého učila,
vedla ho cestou k nebesům,
tys světlem víry zářila
tomu, jejž čekal český trůn.
Ovečko tichá, bělostná,
své tělo v oběť vydáváš,
vždy Bohu věrná, nevinná,
svou smrtí víru pozvedáš.
K oltáři vedlas čeleď svou,
byla jsi matkou ubohých,
buď i nám stálou oporou,
záštitou mocnou věrných svých.
Ludmilo svatá, zpěvem svým
chválíme Boha s jásotem,
neboť tvým slavným vítězstvím
proslavil navždy českou zem.
