Nabízíme k přečtení další brožurku s názvem Svatý zázraků a lásky; život sv. Františka z Pauly, kterou napsal Antonio Castiglione, a kterou před lety vydal tiskový apoštolát A. M. I. M. S....
Malomocní jsou uzdraveni
Marcello Cardilla měl malomocenství po celém těle a byl paralyzován už více než dva roky. Byl přenesen do Pauly. František se na chvíli ponořil do hluboké modlitby, vzal jej za ruku a přikázal mu: „Bratře, buď tak laskav, vstaň a choď.“ S velkým údivem všech přihlížejících Marcello vstal a začal chodit. Maso na jeho těle bylo zrovna tak krásné a mladé, jako když byl ještě chlapec.
Mrtví ožívají
Jeden mladík ze vznešené rodiny pomáhal při stavbě kostela, když tu na něj spadl trám a srazil ho k zemi mrtvého. Světec rychle přiběhl, modlil se nad jeho zkrvaveným tělem a položil mu na rány trávu. V tu chvíli se mu otevřely oči, srdce začalo znovu bít a mladík vstal a vrátil se ke své práci.
„Pro laskavost Boží vstaň, Dominiku, ve jménu Pána,“ nařídil pokorně František jednomu dělníkovi. Dělník porazil borovici a nestihl před ní utéct. Ale na světcův hlas uslyšel a vrátil se ke své práci.
„Proč pláčeš?“ ptá se František jednoho malého chlapce, syna notáře z Pauly.
„Tatínek umírá,“ odpověděl.
„Neměj strach, tatínek neumře,“ řekl dojatě František a položil mu ruku na hlavu.
„Umíš se modlit Otčenáš?“
„Ještě ne, ale umím Zdrávas Maria.“
„Tak dobře, poklekněte a pomodlete se,“ řekl jemu a jeho malé kamarádce.
„A přines tyto oplatky svému otci a Madona mu pomůže.“
Tři dny poté notář už zase seděl ve své kanceláři v plném zdraví.
Mikuláš je Františkův synovec, syn jeho sestry Brigity. Chtěl následovat svého strýce v klášteře, ale jeho matka byla proti. Jednoho dne náhle zemřel. Světec si nechal donést jeho mrtvé tělo do své cely a celou noc se nad ním modlil.
„Kdyby ožil, dovolila bys mu, aby se stal mnichem?“ ptal se své sestry.
„Ó můj bratře, to by byla moje největší útěcha.“
„Počkej tady.“ František se vrátil do cely. Zachvíli vyšel ven a za ním živý mladík oblečený do mnišského roucha.
Po smrti Františkovy matky se i jeho otec Giacomo rozhodl žít jako mnich a odebral se za nimi do kláštera.
Osvobozuje posedlé
Ďábel, tato hrozná realita plná strachu působící na tomto světě, našel ve Františkovi dobrého soupeře.
Nespočet je chudáků posedlých ďáblem, kteří Františka žádali o pomoc, aby je očistil. Mezi nimi uvedeme tento příklad.
Jedna dívka posedlá ďáblem přišla žádat o pomoc dobrého otce. Špatný duch, který v ní sídlil, křičel nahlas, že tento vousáč, špinavý pojídač kořínků, překáží jemu a jeho posluhovačům. Dobrý otec se ho zeptal: „Kdo jste?“
„Jsme některé speciální legie.“
„Kde jsou vaši následovníci?“
„V lese blízko odtud, tam, kde je často vidět hejno havranů.“
„Kam jdou?“
„Byli posláni zničit celou Itálii.“
„Kdo jim překáží v tomto jejich úkolu?“
„Nemůžou dělat nic, dokud tu budeš ty. Tvoje velká pokora jim to nedovolí. Ale po tvém odchodu uděláme to, co máme na srdci už dlouhý čas.“
A František pokračoval: „Kdo ti dal tolik moci vniknout do tohoto ubohého Božího stvoření a mít je pod vládou?“
„Nebyl jsem to já, kdo by ji hledal. Přešla pode mně a já jsem ji ovládl, a mám se tady tak dobře, že nejsem schopný odsud odejít.“
„Odejdi laskavě a nech tuto dívku na pokoji!“
„Ale kam chceš, abych šel?“
„Do místa, které ti náleží od tvého stvoření.“
„Dobře, odejdu za tři dny.“
„Ne, odejdeš teď hned a nenech nás ztrácet čas!“
„Tak dobře, ale vyjdu přes oči, tak, abych si jedno mohl vzít.“
„Ne, zakazuji ti, abys jakkoli ublížil tomuto stvoření!“
„Dej mi tedy něco jiného.“
Ďábel nechtěl z těla odejít a František s ním tedy ještě chvíli rozmlouval. Nakonec začal František předstírat, že ho veškerá trpělivost opustila, vzal dívku za vlasy a s velkou dávkou síly poručil ďáblu, aby opustil tělo. V tu chvíli ho ďábel poslechl a opustil tělo dívky, která zůstala velice slabá. Ale František jí navrátil sílu, dal jí najíst a napít. Domů se vrátila zcela zdravá.
Prorok
František byl také prorokem při muslimské invazi na východních březích neapolského království.
„Drahý Ondřeji, nezanedbávejte koupi obilí na tento rok,“ řekl jednoho dne obuvníkovi ve městě.
„Ale zrna je všude dostatek, proto také nic nestojí,“ odpověděl Ondřej.
„Poslechněte mě a neprohloupíte.“
Příští rok byla sklizeň tak ubohá, že se obilí platilo zlatem.
To byly jen některé ze zázraků svatého Františka z Pauly.
„Kdo věří ve mě, může udělat mnoho, jak jsem udělal já,“ řekl Ježíš.
Tajemství Františkovy síly bylo ve víře. V jasné víře jeho bytí, v jeho laskavosti bez hranic, kdy uzdravoval těla, aby zachránil duše. A především v jeho pokoře. Jak on sám o sobě prohlásil: „Jsem nejposlednější z posledních služebníků Krista.“
Tento náš světec chtěl skrýt svou svatost, když dával požehnaný chléb a svíce nemocným. Oni je pak používali a uzdravili se pomocí jeho modlitby a víry v Boha. A také musíme podotknout, že všechny metody, které svatý František používal k uzdravování, byly proti tehdejším lékařským zákonům. Jen tak mohli uzdravení poznat, že Bůh je největší lékař.
Pokora jeho duše a jeho srdce mu daly do rukou sílu přírody, která ho poslouchala.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk
15 Kč + poštovné na adrese: A.M.I.M.S. Náměstí 20, Vranov nad Dyjí 671 03, tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com
