Arcidiecézní charita Praha zaznamenala příběh paní Savithy, maminky tří dcer, která si prožila hotové peklo, aby její dcery mohly žít. Charita ji pomohla postavit se na vlastní nohy a jejím dcerám pomohla v programu Adopce na dálku ke vzdělání...
Indie je jednou ze zemí, kde se stále vyskytují pohlavně selektivní potraty. Přání mít mužského potomka vede k tomu, že jsou ženy někdy pod takovým tlakem svých mužů a celé rodiny, že podstoupí potrat očekávané holčičky.
Savitha se svými třemi dcerami musela utéct z domova. Měla přitom manžela i širokou rodinu. Dříve harmonické rodinné vztahy se proměnily v nenávist, protože Savitha nepřivedla na svět syny, ale dcery. Kvůli tomu ji rodina psychicky a fyzicky týrala. Násilí se stupňovalo a donutilo ji k útěku a k myšlenkám na sebevraždu.
V tomto ohledu není Savithina rodina výjimkou. Mužští potomci jsou v patriarchální Indii preferováni před ženskými. Zatímco syn se snachou se podle tradice o rodiče postarají ve stáří, dcera je jen břemenem. Nejen že se od matky a otce po svatbě odstěhuje, rodina jí musí zajistit věno. Byť je institut věna v Indii již mimo zákon, v kultuře stále přetrvává povinnost vystrojit dceři svatbu a obstarat do začátků manželství majetek – šperky, peníze či nemovitosti, kvůli kterým se rodiče nevěsty často i zadluží.
Touha po mužském potomku jde tak daleko, že ženy nezřídka podléhají tlaku rodiny a podstoupí potrat očekávané holčičky. Podle odhadů zemře v Indii každou minutu nenarozená dívka kvůli pohlavně selektivnímu potratu. Pravidelně jsou zaznamenány i případy usmrcení miminka po narození.
Ztráta matky a nová rodina
Savitha měla hezké dětství. Nemoc a smrt maminky jen měsíc před maturitní zkouškou však obrátilo její život vzhůru nohama. Ztrátu dosud pevného rodinného zázemí se rozhodl otec nahradit jejím sňatkem. V Indii je zvykem, že životního partnera vybírají dětem rodiče. Sociální status rodiny, sdílené hodnoty a sympatie mezi rodiči budoucích manželů hrají větší roli než náklonnost nevěsty a ženicha. A tak stála Savitha ve svých 17 letech před oltářem s Maheshem, hochem, s kterým se měla teprve sblížit. Po svatbě se Savitha podle zvyklostí odstěhovala do domu svého muže a jeho rodičů. Učila se vést domácnost, vařit a poznávala svou novou rodinu. Po několika měsících mladý pár s radostí zjistil, že Savitha čeká miminko. Na svět přišla krásná, zdravá holčička Nithya. Nikdo z rodiny však narození miminka neslavil. Mahesha si totiž přál syna. Savitha v jeho očích zklamala. Náklonnost celé rodiny, které se předtím těšila, ochladla. Situace se uklidnila až poté, co manžel vyřkl vážně míněné ultimátum: Příští potomek musí být syn.
Nátlak sílí
Ale ani druhé dítě nesplnilo Maheshovo očekávání. Namísto milovaného syna přišla dcera Chaithra. Rodina zesílila nátlak. Savitha vzpomíná: „Bylo to jako zlý sen. Naléhali, abych se dcery zbavila. Miminko dokonce odnesli pryč a několik týdnů jsem ho neviděla. Bála jsem se o Chaitřin život. Savitha tlaku nepodlehla a trvala na tom, že dítě přijme a vychová. Zdaleka ne všechny ženy mají tu odvahu, jak ukazují statistiky. V rodinách s prvorozeným synem je u druhého dítěte stejná pravděpodobnost, že se narodí dívka či chlapec. Tento přirozený poměr však neplatí, pokud je prvorozené dítě ženského pohlaví. V rodinách s prvorozenou dcerou připadá na každých 100 druhorozených chlapců jen 84 dívek. A v rodinách s dvěma dcerami připadá na každých 100 třetirozených chlapců jen 77 dívek. Tradiční rodiny jsou někdy přesvědčeny, že zvládnou zaplatit jen jedno věno. Druhou a třetí dceru z ekonomických důvodů nechtějí.
Pomoc českých dárců
Do prostředí ponižování a stupňujícího se násilí přivedla Savitha třetí miminko. Opět dcerku, kterou pojmenovala Bindu. V naprostém zoufalství se rozhodla utéct. Neviděla jiné východisko než ukončit život. Svůj i svých třech dcer.
Na útěku potkala ženu, která se zájmem vyslechla její trápení. Nešťastné Savithě nabídla pomoc. Pracovala jako sociální pracovnice pro Společnost Matky Terezy, dobročinné organizace pomáhající dětem ze sociálně slabých rodin ke vzdělání, kterou podporují i čeští dárci prostřednictvím programu
Adopce na dálku/Arcidiecézní charita Praha.
Savitha a její dcery se dostaly pod ochranu pracovníků této organizace. Pomohli jí najít bydlení a práci a podporovali ji materiálně. Když vyrostly, mohly holčičky s jejich pomocí studovat. S financováním školní docházky pomohli „adoptivní rodiče“ z Česka.
Díky nim je Nithya švadlenou, Chaithra vystudovala vyšší odborné učiliště a Bindu dokončuje bakalářské studium přírodních věd. Savitha je šťastná a vděčná. „Po tom, co jsem prožila, jsem nikdy nedoufala, že by dcery dostaly v životě takovou šanci. Díky vám mohly vystudovat a jí za svým snem. Děkuji vám,“ vzkazuje českým dárcům.
Zdroj: www.cirkev.cz, článek naleznete
zde. 1. února 2021
