Nabízíme příběh k zamyšlení...
Jednoho mladíka zaujalo na přítelově svatbě množství lidí, kteří se řadili do dlouhé fronty, aby blahopřáli novomanželům a jejich příbuzným.
Všiml si, že hosté a příbuzní novomanželů si vyměňují jen mechanicky obvyklé věty a ani se navzájem neposlouchají.
Stoupl si tedy do řady, a když se dostal před prvního příbuzného, řekl klidným tónem a s úsměvem na rtech: "Dnes mi zemřela manželka."
Odpověď byla: "Díky, to je od vás milé."
Opakoval stejnou větu dalšímu příbuznému a dostal odpověď: "To je milé, mockrát děkujeme."
Nakonec se dostal před ženicha a zopakovat tutéž větu.
Tentokrát dostal odpověď: "Díky. Teď je řada na tobě, kamaráde!
I v dnešní době se mezi lidmi vyplňuje staré biblické přísloví- mají oči a nevidí, mají uši a neslyší.
Zdroj: Květiny pro duši, autor: Bruno Ferrero, str. 30
