Naší poslední zastávkou prvním dnem putování byl kostelík Panny Marie v Rivotorto.
Sv.František na tomto místě žil po návratu z Říma se svými prvními bratry v letech 1209 -1210.
Vchod do poutního kostela. Detail štítu nad vstupem do kostela. Oltář v poutním kostele. Fresky v kostele znázorňující život sv.Františka a bratří v Rivotortu: Chatrče uvnitř dnešního poutního kostela připomínají jednoduchý a chudý způsob života sv. Františka a jeho bratří. Jsou zde pouze dvě místnosti - jedna na spaní a jídelna. Mezi nimi byla maličká kaplička.
Ložnice sv.Františka a bratří. Lidé z Assisi se tomuto místu vyhýbali, protože blízko byl útulek pro malomocné. Pohled z Rivotorta na Assisi. Svatý František naprosto důvěřoval v Boží prozřetelnost. O čemž svědčí i pravidla pro život jeho bratří. Kopie řehole svatého Františka. Při návštěvě míst spojených s životem svatého Františka, s jeho chudobou mě napadla myšlenka, že v dnešní době blahobytu nejsme zvyklí se na nic a nikoho spoléhat, jen sami na sebe. Svatý František nazýval chudobu svoji sestrou.
...a přece ani jeden z nich není u Boha zapomenut. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se!
Lukáš 12,6-7
