Nabízíme zajímavý příběh k přemýšlení...
Felix Mendelssohn, famózní hudebník a skladatel, navštívil jednou katedrálu ve Freiburgu právě ve chvíli, kdy tam varhaník cvičil. Mendelssohn se postavil k varhaníkoví, chvíli poslouchal a potom se ho zeptal, jestli by si nemohl nachvilku zahrát. Varhaník ho nepoznal a nedovolil mu si zahrát.
"Víte, pane, já jsem tady místní varhaník a nemohu jen tak někomu dovolit si brnkat na tak drahém nástroji." Když ho však skladatel poprosil ještě jednou, s velkým zdráháním souhlasil.
Mendelssohn začal hrát. Místní varhaník byl jeho přednesem naprosto uchvácen. Když dohrál, položil mu ruku na rameno a zeptal se ho:
"Kdo jste, pane?"
"Mendelssohn," zněla odpověď.
"
Co?" zvolal varhaník.
"Téměř jsem nedovolil velkému Mendelssohnovi hrát pro mne! Nikdy by jsem si to neodpustil."
Jak je nerozumné si myslet, že jsem vlastníky svého života, a nedovolit našemu Mistrovi, aby do něho tvořivě zasáhl!
Celý život je ustavičnou příležitostí na setkání s Pánem Ježíšem.
(Romano Guardini)
zdroj: Nikdy sa nevzdávaj, oddíl Každodenné dobrodružstvo, str. 67-68
