Čas naplněný putováním, ve kterém jsme zváni rozjímat tajemství
kříže a skrze osobní setkání s Ježíšem a prostřednictvím
postu, almužny a modlitby znovu prožít obrácení.
Zamyšlení na nedělní text Mk 9,2-10
....Jeden nevěřící člověk pozoroval návštěvníky Svatopetrské baziliky.
Většina se jich, poté
co vstoupili do chrámu, začala užasle rozhlížet po krásných obrazech, malbách a sochách,
které je obklopovaly.
Ale našli se i tací, kteří kolem uměleckých děl prošli více méně bez
povšimnutí azamířili ke svatostánku, před kterým poklekli, zavřeli oči a pohroužili se do tiché
modlitby.
Člověk, který je pozoroval, se zeptal: „Proč sem chodí, když nevnímají to, co je tu
krásné a cenné?“ A jeden strážný mu odpověděl: „Protože se naučili vnímat to, co je tu
nejkrásnější a nejcennější.“
I hora Proměnění je krásné místo. Je odtud vidět velká část Svaté země. Ale učedníci
jsou uchváceni něčím mnohem vzácnějším, než je velkolepý rozhled.
Vidí Ježíše v zářivě
bělostném oděvu, jak rozmlouvá s Eliášem a Mojžíšem. Slyší hlas, který o něm říká: „To je můj
milovaný Syn, toho poslouchejte!“ A je to zážitek, který převyšuje všechno ostatní.
A my můžeme dnešní neděli vnímat jako veliké Boží pozvání. Hledejte to, co přesahuje
vaše pozemské obzory. Neváhejte vystoupat vysoko nad všednost a každodenní radosti
a starosti. Povzneste se nad shon, který vás zaměstnává a vyčerpává a vydejte se do ticha,
kde budete moci slyšet Boží hlas, vnímat Ježíšovu moc a krásu.
Od chvíle křtu patříme mezi Pánovy vyvolené. Chce nám odhalovat a sdílet s námi
veliká tajemství svého bytí. Čeká jen na nás. Uděláme si čas na tichou osobní modlitbu? Na
rozjímání Písma svatého? Na křížovou cestu? Už se nám v letošní postní době podařilo opustit
svět a vydat se na setkání s Ježíšem?
Pokud ano, je to dobře. Pokud ne, je pořád ještě čas to
napravit.
Začít můžeme hned teď. Tím, že se budeme soustředit na slavení mše svaté. Že ve chvíli
svatého přijímání opustíme všechno, co nás rozptyluje a soustředíme se na Ježíše, který je
mezi námi.
Mimořádné události, které prožívali učedníci, se svým způsobem opakují i dnes. Záleží
jen na nás, jestli přijmeme pozvání a budeme se jich účastnit....
( P.Jan Richter )