Vstoupili jsme do doby adventní. Nabízím promluvu ze čtvrtka 1.týdne.
Máme adventní dobu.Většina lidí se na Vánoce nějak chystá. Není slavení bez přípravy.
Kdyby tatínek nezatopil, byla by zima. Kdyby maminka neuvařila, nebylo by co jíst.Nic neudělali.
Když to udělají, je tam hezky, příjemně. Něco se proto udělalo.
CO MÁM UDĚLAT PROTO, ABYCH SLAVIL HEZKY VÁNOCE?
Není slavení bez přípravy. Duchovní příprava, světská příprava - velký úklid....
A hlad hmotný- tělo si žádá - najíst a napít.
Je i duchovní pokrm.
A je potřeba i duchovně přijímat. Neměříme na kila, to nejde. My to měříme na čas. Jídlo denně asi hodinu. Hodinu tedy věnovat duch. pokrmu - modlitba atd.
Duši krmit, sytit - někdy chudák nedostane nic. Tak přijímáme to tělesné i duchovní.
Když to jedno odstraníme, tak jak ten člověk může být jaký by měl být, když tam nedostane nic.
Pán nás povzbuzuje.
Dnes jsme slyšeli:"Ne kdo říká Pane, Pane, ale kdo plní vůli mého Otce."
To je jak když se staví dům...
MY MÁME POSTAVIT ŽIVOT NA KRISTU!>
Nepomůže nám naše chytrost ani naše moudrost a všechny naše schopnosti, pokud jsme vyloučili z našeho života Krista. Protože kdo nás spasí? To nikdo jiný neumí! To nikdo jiný není schopen dát. Ani my sami sobě.
Na smrtelném loži, když umírá člověk si nedovedu představit, že člověk volá Lenina.
Většina lidí volá:" Pane Bože, pomoz!" Až v poslední chvíli.
Ne Pane, Pane, ale kdo plní vůli, ten kdo naplnil lásku Boží v životě.
Jsou věci, které se nedají napravit. A tak ne kdo říká Pane, Pane, ale kdo plní vůli, abychom na konci našeho života neříkali, Pane my jsme se spletli. My jsme se mýlili. My jsme se spoléhali na sebe, na vlastní rozum, vlastní úsudek...
Víte, kolikrát se člověk za den mýlí? My kdybychom byli pozorní sami k sobě, co jsme ten den řekli nebo odpověděli druhým, kolik z toho nebyla úplně pravda, než jsme si mysleli. Ale ono to pak není, je tu ta věc- není...a ona tam je.
Jak se často mýlíme.Tak ty mýlky v životě - když jsou malé, tak o nic nejde. Ale když je to to podstatné - co vlastně je život a jaký život žijeme, tak to je potom ta jakoby lidská tragedie člověka - je to jinak než to mělo být.
Tak On nás zve. Zve nás k zakoušení Boží lásky, abychom Ho už nikdy neopustili a prožívali. To je evangelium - ta radostná zpráva o naději, kterou nám Bůh dal už zde na zemi, abychom ji žili a pak se z ní radovali celou věčnost.
To stojí za to. Amen.
( PMP )
