Krátké zamyšlení k postní době.
Každou bolest, každou starost, každou svoji chybu odevzdej Pánu. Odevzdej vše na jeho kříž a stáváš se svobodným.
Ale mám na to právo?
Mám právo činit Kristův kříž ještě těžším? Copak jeho utrpení nebylo dost veliké? Mám právo přidávat mu další bolest?
M Á M!
Každý lidský přestupek, každý hřích, lehký i nejtěžší, všechny chyby lidí všech dob, a to zcela nezávisle na vztahu těchto lidí k Bohu, byly v jednom historickém okamžiku odevzdány Tomu, jenž pod jejich tíhou podlehl na krátký čas smrti.
Tím, že své těžkosti "odevzdávám" Pánu, jen objevuji to, za co Kristus před tisíci lety umíral. A jelikož Bůh nepodléhá času, možno říci: Objevuji to, za co Ježíš právě v tomto okamžiku umírá.
Jestliže tedy říkám:Tento hřích Ti, Pane, odevzdávám! Vlastně objevuji Kristovu ránu, která už dva tisíce let trvá. Svým slovem a především svým činem tuto bolestnou ránu, za kterou nesu plnou odpovědnost, léčím.
Jestliže říkám: Tuhle bolest, tuto starost, Ti, Pane, odevzdávám!, beru na sebe vědomě kus Kristova kříže a díky tomuto mému kroku se kříž stává pro mého Pána o trochu lehčí.
