Umučení svatého Jana Křtitele

Dnes oslavujeme Jana Křtitele - mučedníka. Byl poslán od Boha, aby ohlašoval Kristův příchod a vydával o něm svědectví.






...Jan Křtitel je veliký v Božích očích. Jan Křtitel je poslední prorok. Pak už žádný není. Prorok oznamuje Boží záměr, úmysl, situaci, která je dobrá, špatná.

A Jan Křtitel jako poslední prorok ukazuje na toho, na kterého čeká lidstvo celé věky, staletí, na slíbeného toho, který má přijít.
Už ukazuje na něho prstem, rukou - to je ON!

On povzbuzuje lidi k tomu, aby připravili svou cestu, aby mohl přijít. Aby ta cesta byla přímá, aby nebyly překážky. UŽ JE TADY! Tak je velkým prorokem. Je cestou k Tomu, který přišel.

Víme, že jeho slova byla přísná, že se nedíval kdo před ním stojí a vyzýval k pokání, vyzýval k tomu, aby člověk napravil svůj život. Aby to změnil.
Připravte cestu Páně. Byl hlasatelem, byl oznamovatelem.

Když jsem dnes při po mši svaté odcházel z vězení dal jsem dozorci časopis. On se ho hned, aniž by si ho prohlédl, zbavil.
Tak to v životě někdy bývá.
Lidé odmítají něco, co vůbec neznají. Možná z televize - něco ošklivého, poplivaného.

A to co přináší Pán Ježíš je vždycky čisté, krásné, ryzí. A člověk to někdy pošpiní! Ale přesto to tu hodnotu neztratí. To Boží, to evangelium, to radostné oznamování, to že přichází spása, záchrana člověku. Naděje.

Tak to někdy chodí."Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte!"
To platí i v dnešní době. Člověk má oči, ale nevidí, má uši, ale neslyší, má rozum, ale nepoužívá ho! Ty výsledky potom přichází takové jaké jsou.

V kostele v této rekreační oblasti je večer mše svatá. Lidé se před ní modlí růženec. Cyklisté vzadu si prohlížejí kostel a začínají mít pocit, že tam nepatří... a odcházejí.
Snad byli hledající a snad NĚKDY V ŽIVOTĚ JEŠTĚ HLEDAT BUDOU!

A tak to naše otočení se na lidi, kteří jsou oblečeni jinak, kteří se chovají jinak, kéž by to bylo vždy s úsměvem! S VLÍDNOSTÍ A PŘIJETÍM, PROTOŽE NIKDY NEVÍME CO TAM ČLOVĚK HLEDÁ, CO POTŘEBUJE A CO TEN ČLOVĚK PROŽÍVÁ!
Pán Ježíš říká:"Do vlastního přišel a vlastní ho nepřijali. Ti vlastní mě vyhodili, ti moji mě ukřižovali." A tak to nepřijetí od vlastních zakoušel na vlastní kůži sám.

Kéž jsme vděčni, že lidé přicházejí, že hledají a koukají, protože mají oči a mohou vidět, mají uši a mohou slyšet a kéž to jejich hledání není hledání poslední!
Dokud nenajdou, tak ať stále hledají!

Jan Křtitel by z toho měl určitě radost. Protože když za ním přicházeli lidé, tak také hledali. A hledali víc než to co doposud znali.
A on pak za to co dával lidem, co zprostředkovával lidem, pak také dával na svědectví i svůj život!

Pán Ježíš ho ocenil jako nikoho jiného - nikdo se nenarodil z ženy větší než Jan Křtitel.

Kéž má on radost z nás že jsme přišli, že jsme se zastavili a tak nějak si ho také všimli. A kéž nás to povzbudí k tomu, abychom i my svědčili - doma dětem, vnoučatům, kolegům - s úměvem, s takovou lidskou přirozeností, s nadhledem a přitom pravdivostí.
Amen...
( Z promluvy PMP )



Bože, připomínáme si mučednickou smrt svatého Jana Křtitele, hlasatele blížící se spásy, a prosíme tě: dej, ať s úctou slavíme svatá tajemství naznačovaná ve svátostech, a ještě více se radujeme z toho, co v nás přijímání svátostí působí.