Umíme vnímat a odpovídat na Boží volání?
Na začátku mnozí velkoryse odpoví na Boží volání, ale dál už žijí svůj život podle svých představ.
Co však nejvíce formuje náš život, jsou drobná rozhodnutí a prosté návyky, které tvoří tkanivo našeho každodenního života. Učíme se Bohu naslouchat a brát ho na vědomí od okamžiku procitnutí až do chvíle usínání.
V životě pak není tak podstatné, jestli člověk dělá to či ono, je-li řeholník nebo žije-li v manželství, ale jestli setrvává v naslouchání Bohu a odpovídá na ně v každém okamžiku svého života.
Žít v otevřenosti pro Boží volání je základ životního stylu každého křesťana.
Přitom bezprostřední Boží volání zakoušíme jen výjimečně. Nepřichází k nám anděl nebo nemáme nějaké zvláštní osvícení.
V naprosté většině případů Bůh používá různé prostředky: Boží slovo, události, lidi kolem nás, vnuknutí, někdy i hlubší touhy našeho srdce.
Normální je, že se učíme být citliví na to obyčejné, každodenní, zprostředkované Boží volání.
( P.Vojtěch Kodet - Hledám tvou tvář )
