Minipříběh P.Jiřího Miluláška se vztahuje nejen k této liturgické době.
Zemřelý probošt P.Nováček, jednou potkal cestou do obchodu ženu, která ho zastavila a povídá:“ Pane probošte, vy se pořád usmíváte, vy musíte něco vědět!.
„Ano, vím,“ odpověděl kněz.
„A co, co víte?“
Pan probošt se k ní naklonil a důvěrným hlasem jí sdělil své tajemství:
“ Pán Ježíš vstal z mrtvých!“
My křesťané bychom měli být lidé radostní.
Mělo by na nás být poznat, že jsme „velikonoční lid.“
Vždyť radost, kterou jsme Kristovým vzkříšením poznali, je schopna odolat všem našim smutkům z bolesti, zklamání, zloby, nepochopení, napětí, selhání….
Tváří v tvář tomu všemu máme důvod se usmívat.
Protože díky zmrtvýchvstání je
- láska silnější než nenávist,
- dobro silnější než zlo,
- pravda silnější než lež,
- život silnější než smrt
a Boží milosrdenství větší než náš hřích.
Proto máme vždycky důvod se usmívat.
A když to dokážeme, můžeme přispět k tomu, že se bude usmívat i svět kolem nás.
Vždyť lidé evangelia jsou lidmi radostné zprávy!
( Jiří Mikulášek – Stříbrné vteřiny)