Předvánoční shon vrcholí. Všude plno lidí, každý někam spěchá. Snaží se dohnat to, co ještě nestihl. Na Pána Boha se zapomíná.
A co na to děti?
Nabízím krátký příběh k zamyšlení.
...Pavlík se obrátil k rodičům s otázkou:
,, A tak mi tedy řekněte, proč o Vánocích dáváte dárky lidem a ne Ježíškovi!
Kdo má ty narozeniny? Lidi, nebo Ježíšek?
Tak co je to za nesmysl, že všichni dostanou dárky a on nedostane nic? Já dám dárek jemu, abyste věděli." ,,To je skvělý nápad, a co mu chceš dát?" ptala se maminka.
,, To ještě nevím." ,, No tak si pospěš, my s maminkou to už vymyšlené máme. Celý advent jsme o tom přemýšleli," ozval se tatínek.
,,Fakt? Ukažte mi to, prosím, prosím. Nebo to už máte zabalené?"
,,Ono se to ani moc zabalit nedá," napínal Pavlíka tatínek. ,,To je to tak veliké? Nebo tak neforemné?"
,,Nebuď zvědavý a raději přemýšlej, co si asi tak Ježíšek může přát. Schválně, jestli na to přijdeš."
,,Tati, už to mám!
Ježíšek si ze všeho nejvíc přeje, abychom se měli rádi. Když se budeme mít rádi, tak to bude ten nejkrásnější dárek pro Ježíška."
