Svíček na adventním věnci přibývá a čas příchodu Spasitele se blíží.
Jsme mu již otevřeni?
Kratičké zamyšlení nabízí o.Vojtěch.
Advent má svou atmosféru, své písně, které nám předali generace před námi.
Je to doba, se kterou si lidé neví rady.
Období, kdy se můžeme více zamyslet, chvíli si sednout a přemýšlet o tom, o co v životě vlastně jde.
Kdy si více uvědomujeme, že život není jen práce, a že kolem jsou lidi, kterým bych o Vánocích chtěl udělat radost.
A rozsvěcování svíček na věnci, tak jak jde neděle za nedělí, nám ukazuje, jak čas běží.
A denně nám připomíná, že to nejdůležitější máme kolem sebe.
Mohu přemýšlet, čím druhému udělat radost, možná víc než sobě, a co on by si přál.
A to nejdůležitější není co dám, ale abychom měli na sebe čas, a z čeho bychom o Vánocích měli doma radost největší.
Neuzavírejme dveře svého srdce Světlu, nezůstávejme ve tmě hříchu a přijměme odpuštění, abychom se mohli radovat.
