Slovo na cestu 2012

Čas našeho pozemského přebývání je cestou. Každý den je výzvou k novému vykročení. Důležité je, abychom šli tím správným směrem.
K tomu ať přispějí i krátká nedělní zamyšlení otce biskupa Pavla Posáda.






Církev na prahu nového roku neúnavně svolává na své děti požehnání slovy Mojžíše a Árona.




Boží povolání člověka je dar a tajemství. A lidská odpověď? "Mluv , Hospodine, tvůj služebník naslouchá!"




Boží volání k obrácení platí všem lidem. Ale jen ten, kdo se obrátí, je zahrnut odpuštěním a požehnáním.




Bůh hledá člověka. Z lásky ho uvedl na svět, slitovává se nad jeho hříchy a nabízí mu smlouvu o společenství života.




Smrt a vzkříšení Pána Ježíše je dvojí tváří velikonočního tajemství. Kristus vstal z mrtvých. Toto slavnostní a jásavé poselství není jen pravdou, učením, je to živá osoba, která všem přináší plnost pravdy, lásky, svobody a života.




Obnova všech věcí už začala obnovou lidských srdcí. Lidé se obracejí k Bohu, vyznávají Ježíše za Spasitele světa, dostávají dar Ducha svatého.




Kristus Vzkříšený žije a působí skrze svého Ducha i dnes: uzdravuje, obrací k Bohu, léčí duše, silou Ducha proměňuje lidi a buduje společenství lásky v denním životě.




I mě Bůh volá. Nesmím se tedy zbaběle skrývat, ale předstoupit před Boha, ne abych se vymlouval, svaloval vinu na druhé, ale pokorně přiznal: Ano, zhřešil jsem, lituji a prosím za odpuštění...Vždyť všechny hříchy světa vzal na sebe Kristus.




Už starozákonní proroci pochopili, že Bůh je původcem života. Smrt je v odvrácení od Boha. Ďábel, hřích a smrt jsou nepřátelé člověka.




Úkolem proroka je hlásat Boží slovo. Slovo hlásá ústy i vlastním životem. Bůh prorokům potevřeně říká, že jejich poslání nebude všemi přijato. Často umírají mučednickou smrtí, jejich oběť posiluje obnovu národa.




Duchovní práce, Boží záměry, bývají někdy mařeny lidskou závistí či pýchou. Kdo hlásá pravdu Božím jménem, ať se připraví na pronásledování.




Jeremiáš bez obalu tvrdí, že izraelský národ vedou špatní pastýři. Přijde však Dobrý Pastýř, který shromáždí zbytky stáda a zachrání je.




Děti přispívají k posvěcení rodičů. Rodina je školou plného lidství, je základem společnosti.




Poznal to už Izrael při svém putování pouští, že lepší než naříkat je prosit Boha o pomoc. Stále platí: "Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší".




Prorok je unaven až na dno svých sil stálým zápasem s lidskou hloupostí a zlobou. Kéž jako on zažijeme, jakou posilou je chléb z nebe a naše společenství kolem stolu Páně.




Chrám je symbolem Boží blízkosti. Bůh chce být s lidmi, chce je shromažďovat, chce jim věnovat účast na své moudrosti. I nás zve Boží moudrost. A proto - okuste a vizte, jak je Pán dobrý.




Víra se nedá vynutit, jen dobrovolně lze sloužit Bohu. Každý člověk se musí rozhodnout buď pro Krista, nebo proti Kristu.




Spravedlivý to neměl nikdy lehké. Slušný člověk je zlým lidem vždy trnem v oku. Tak o tom svědčí Starý zákon. Tak je tomu i dnes.




Láska k Bohu a láska k člověku jsou neoddělitelné. Láska je srdcem i korunou náboženství Starého i Nového zákona.




Poslednímu soudu bude předcházet čas úzkosti. Zbožní však na soudu zazáří. Slyšíme jeden z mála starozákonních textů o vzkříšení.




"Hospodin naše spravedlnost", to znamená naše spása - Boží život se rozlévá do našeho života a zaplavuje všechny členy jeho království.




Svátek Vánoc jednou vyústí do věčného svátku v nebeském Jeruzalémě. Boží lid bude obnovený a bude mít podíl na Hospodinově radosti.




Pán přichází. Kdo jsi, Pane? Mesiáš z Betléma. Bude kralovat, bude pastýřem, On přináší pokoj a mír.




Každým dnem se přibližuje Boží království. Každou radostí, každou bolestí, každým úderem našeho srdce. Chci Ti, Pane, jít vstříc s důvěrou, pokorou a láskou.


Přeji vám hodně darů Ducha svatého v tomto roce, hodně milostí a účast na životě Božím.
Kéž jsou i tato slova kapkou rosy Boží milosti, kterou budete denně přijímat z oceánu Božího života a lásky.

K tomu vám ze srdce žehnám
+ biskup Pavel Posád, pomocný - světící biskup českobudějovický