Je vůlí Boží, abychom byli svatí?
Malé zamyšlení P. Bobka se vztahuje právě k dnešnímu dni Slavnosti Všech svatých.
Jak se pozná svatý? Pokud to není zcela výjimečný člověk, který třeba spí na holé zemi či dělá zázraky (jak to známe z minulosti), tak se to nepozná.
Světci a světice jsou lidé jako ostatní. Měli své chyby a nedostatky. Ale konali pokání, došli odpuštění. Prodělali duchovní vývoj osvědčili se svými ctnostmi v míře hrdinské.
Byli bychom na omylu, kdybychom takto pojatou svatost chtěli přisuzovat jenom svatým, jejichž jména máme v kalendáři nebo která uctíváme.
Dnes jsme slyšeli v prvním čtení o velkém zástupu, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, jak stojí před Beránkem...Tak už na počátku středověku se slaví svátek zasvěcený všem Božím přátelům.
Jsou pro nás bezejmenní, snažíme s v modlitbě nacházet stopy, které zanechali, když žili mezi námi a uvědomujeme si přínos jejich života i pro tuto dobu, tuto zemi, náš kraj, náš vlastní život.
Snad se zde mohu zmínit o zavražděném P. Ladislavu Kubíčkovi.
Nejsou zde dosud stále přítomné stopy jeho života v našich srdcích? (Tento kněz byl v roce 1957 lékařem v naší obci).
Anebo všechno dobré a krásné, co nám zanechali naše matky, otcové a všichni dobří lidé na něž budeme zítra vzpomínat?
Všichni tito dobří lidé šli každý svým způsobem po cestě svatosti.
Přihlasme se touto bohoslužbou ke společenství se všemi svatými, poděkujme a prosme o jejich přímluvu. Není možné, aby přímluva tak velkého zástupu zůstala bez odezvy pro náš život, život naší farnosti, naší země, tohoto světa.
V modlitbě se obraťme také k Bohu,nejvýš svatému, jedinému dárci svatosti a prosme, aby nás provázel svou pomocí, aby v nás jeho milost stále přinášela užitek, abychom došli k nebeské hostině do společenství všech svatých.
