
O daru svátostného kněžství v církvi pojednávají slova bývalého papeže Jana Pavla II.
Ten 16.10.1978 přijal tento nelehký úkol. Být hlavou církve.
Kněžství je dar, který dává Bůh a je tajemství, jež je součástí Božího plánu spásy.
Kdo ho přijme a zamiluje si ho, nabízí ho druhým tzn. že nejenom realizuje sebe, ale plní poslání k němuž je povolán a to tím, že objevuje význam a smysl lidského života a pomáhá ostatním rozpoznávat jejich vlastní povolání.
Vše prochází jeho srdcem. A on má účast na radostech a bolestech, na zklamáních i nadějích celého lidstva.
Kněz by měl rozumět úzkostem mladých lidí a jejich rozpakům, měl by je brát vážně, naslouchat jim a odpovídat s velkým smyslem pro zodpovědnost.
Kněz by měl být obzvlášť ochotným a velkorysým služebníkem v udílení svátosti smíření, v nichž synové a dcery dosahují odpuštění hříchů.
Být duchovním otcem znamená nést druhým světlo evangelia, světlo Božího slova. Přivádět tím lidi ke svátostem a životu v milosti.
S Kristovou láskou nabízet Boží milosrdenství všem, kdo o ně prostřednictvím svátosti smíření požádají.
Modlitba je neodmyslitelnou součástí života kněze, jehož úkolem je shromažďovat Boží lid.
Kněz je sám sebou, když je pro druhé a zvláštní citlivost k životu a osudu druhých nalézá právě v modlitbě.
Věnovat se zpovídání a trpělivému objevování hlubin duch. života.
Měl by den za dnem usilovat o své obrácení, denně objevovat milost přijatou od Krista.
Usilovat o vnitřní spojení svátosti smíření s Eucharistií, která je vrcholem a zdrojem celého křesťanského života.
Všechny dobré skutky se nevyrovnají mešní oběti, neboť jsou lidské dílo, kdežto mše svatá je dílem Božím.
Svaté přijímání a mše svatá jsou dva nejúčinnější prostředky k obrácení srdcí.
Kněží zamilovaní do Eucharistie jsou schopni předat "úžas z Eucharistie" a snadněji uchvátí druhé, aby se rozhodli vydat stejnou životní cestou.
Svátostné smíření je nástrojem Božího milosrdenství pro všechen lid.
V této svátosti se Dobrý pastýř prostřednictvím tváře a hlasu kněze přibližuje každému člověku a nabízí milosrdenství a odpuštění.
Svátostná zpověď je naprosto osobním a spásonosným rozhovorem člověka s odpouštějícím Kristem. Je především příchodem Boha do domu člověka a pak teprve cestou člověka k Bohu.
Projev Božího milosrdenství přivádí člověka k upřímnému obrácení:
otevřít se lásce, odčinit spáchané zlo a pevně si předsevzít změnu k novému životu.
Boží láska se soustředí na každého člověka, proto kdo obdrží svátostné rozhřešení měl by mít možnost pocítit vřelost otcovského objetí nabídnutého marnotratnému synu.
Živě se setkat s tváří Krista, Dobrého Pastýře skrze kněžskou službu je našim posláním.