K prázdninám patří neodmyslitelně i tábory pro děti se svými hrami. Při putování z Egypta jsme Izraelity zastihli na zřícenině hradu Templštejn ve chvíli, kdy zde byla slavena mše svatá.
Vždy to bylo místo, kde lidé stavěli oltáře. I ve Starém zákoně o tom čteme. Lidé postavili oltář na hoře, aby tam uctívali bohy.
A my jsme teďka na tomto kopečku. A také jsou ve Starém zákoně různé předobrazy toho, co nám Ježíš chce říct o sobě. Vše je o Kristu.
Putování Izraele je předobrazem našeho života. Člověk může žít v otroctví, ve zle, ale Bůh ho chce z toho zla osvobodit.
Izraelité museli přejít moře, prošli vodami, byli pronásledováni, Mojžíš zvedl hůl, vody se zavřely a nepřátelé se utopili.
Voda z moře je předobrazem našeho křtu. Musíme každý z nás být pokřtěni, abychom mohli jít do zaslíbené země, abychom byli osvobozeni od pronásledovatelů, od všeho zlého, co nás chce zlákat na svou stranu.
Křtem všechno začne. Křest to je pro člověka veliká milost a má různé účinky. Jedním z nich je, že člověk je připojen k Pánu Bohu, potom je mu odpuštěn dědičný hřích a vtisknuto znamení křesťana. Má v sobě takovou pečeť a stává se členem církve, těch kteří věří v Boha, kdo ho chtějí uctívat.
Svého křtu si máme vážit a neustále ho rozvíjet. Máme se stále víc přibližovat Bohu a ponořovat se do Boha.
V dnešním evangeliu čteme, že se Pán Bůh zjevuje maličkým. Každý z nás jsme maličký, ale Pán Bůh se chce každému z nás nějak zjevit a ukázat.
Teďka se soustřeďme, protože bychom také my ve svém srdci měli udělat místo pro Pána Boha, aby tam mohl vejít, aby ho osobně každý z nás mohl oslavit.
Amen...
Z promluvy P.Jana Kotíka
