Také se vám někdy v myšlenkách vynořují otázky o tom, jak to asi vypadá u jiných církví, náboženství a případně i u sekt? Myslím, že podobným otázkám se nevyhne skoro nikdo a vždycky nás budou zajímat věci, o kterých moc nevíme, které nám „jakoby“ zůstávají zahalené.
Před časem jsem v katolickém časopise
“Milujte se“našla jedno velmi pěkné svědectví člověka, který prošel jednou sektou. Velmi mě tento článek zaujal a přečetla jsem ho téměř jedním dechem. Nyní bych ho chtěla nabídnout k přečtení a k zamyšlení i vám. Článek nese název „
BYL JSEM ŽÁKEM VÝCHODNÍHO MISTRA“
Redukovaný svět
Zkrátím to a napíši vám, že po pěti letech usilovné práce pro tuto sektu jsem zjistil, že můj svět se skládá jen a pouze z uspokojování mých vlastních a guruových potřeb. Nic jiného mě ani v nejmenším nezajímalo. Byl jsem tehdy (doufám, že se to teď už zlepšuje) ukázkový sobec. Uvědomil jsem si to ve chvíli, kdy si můj mladší bratr při fotbale utrhl vazy v koleně a musel na operaci. Maminka se o něj bála a řekla mi: „Prosím tě, pomodli se i za svého bratra.“ Uvědomil jsem si, že jsem ještě nikdy za nikoho jiného než za sebe neprosil. To se v transcendentální meditaci přece nikdy nedělá! V tu chvíli jsem už věděl, že víc věcí je špatně, ale stále jsem nevěděl, jak to řešit.
Celý článek je možné si přečíst
zde a to na straně 26 - 28
Dále je pak možné si přečíst i další zajímavý článek od otce Pavla Zahradníčka o tom,
JAK FUNGUJI SEKTY- článek naleznete
zde a to na straně 29 - 30
