Možná, že většina z nás se jako dítě naučila modlitbu Andělíčku, můj strážníčku… I já jsem svého syna naučila tuto modlitbu jako první.
Brala jsem jí jako dětskou modlitbu, bez hlubšího významu.
Pro otevření celého textu klikni na nadpis tohoto článku.
Otec Marek mi říkal, že mám prosit o pomoc andělé strážné ostatních lidí (např. kolegyně v práci, syna…). Připadlo mi to divné.
Jednou v noci mě syn zbudil se slovy, že je mu špatně, že má sůl v krku. Ze svých předešlých zkušeností jsem věděla, že to znamená - budu zvracet. Snažila jsem se ho nějak utišit, rozebrat…. Nic nezabíralo. A pak mě napadlo, poprosit jeho anděla strážného o pomoc. Prosila jsem ho, aby ho ochraňoval, aby vše zvládl. Jenom co jsem v duchu vyslovila svoji prosbu, řekl mi: "Mami mě je už dobře." Poděkovala jsem a připojila ještě prosbu k jeho bráškovi o klidný spánek. V ten okamžik usnul a spal klidně až do rána. Toto se stalo na Silvestra.
Minulý týden, měl syn napsat krasopisně do školy referát na A4 na téma: Náš domácí mazlíček. Když po hodině a tři čtvrtě začínal psát opět první odstavec, protože neustále dělal chyby, jedno písmenko menší, druhé větší… začala jsem už být hodně nervózní a propadat panice. Na hodinách bylo už 18.30. Přestala jsem věřit, že by mohl referát napsat. Napadlo mě, zkus se pomodlit k jeho andělu strážnému. A tak jsem v duchu prosila jeho anděla strážného o pomoc. Možná mi nebudete věřit, ale najednou Lukajda neměl s psaním žádné problémy. Během 15 minut, byl referát napsaný, krasopisně a ty dvě chyby co udělal, jsme opravili zmizíkem.
Jsou to drobnosti, ale skrze ně mi Bůh ukázal sílu přímluvy andělů strážných a to, že prosit andělé strážné lidí okolo nás, není tak "divné" jak jsem si myslela.
Bůh nám dává tyto přímluvce pro naši zvláštní ochranu. Jak jsem slyšela na jedné z přednášek, taková sv. Terezie, nebo sv. František toho mají na práci hodně, nevědí kam dřív skočit, ale naši andělé strážní jsou zde jenom pro nás, čekají..
Teď, když se syn večer modlí Andělíčku můj strážníčku, tak jsem ráda a přeji si, aby na něj nezapomněl. O tom, že jsem se v duchu při jeho problémech modlila k jeho andělu strážnému jsem mu řekla. I pro něj je to zkušenost. Přijde mi, že mi dospělí si necháváme věci pro sebe, nedělíme se o své zkušenosti. Kde mají pak naše děti brát příklad pro svoji víru, pro svůj život?
Bůh nás miluje a dokazuje nám svoji lásku tím, že plní naše malicherné prosby a od nás rodičů čeká, že o Jeho lásce budeme vyprávět našim dětem, že tuto Lásku předáme dál.
Okamžiky, kdy nám Bůh odpovídá na naše prosby, ať už o ně prosíme skrze naše anděle strážné, světce, Pannu Marii, nebo žádáme přímo Jej, jsou drahocenné perly. Perly, kterými se můžeme kochat v těžkých chvílích, o které se můžeme podělit.
