Eucharistie rozhodně nepatří jen do kostela. Celý náš život má být eucharistií.
Učíme se ji slavit každý okamžik svého života. Všude tam, kam nás Pán postavil.
A slavení, které se děje uprostřed všednodennosti, je stejně důležité jako v kostele. Člověku by nic neprospělo, kdyby byl denně i na dvou mších,
KDYBY SE PROTO NEPODOBAL VÍCE KRISTU,
KDYBY NEROSTL V LÁSCE.
Jan Zlatoústý říkal: "Tys pil krev Páně a nerozpoznáváš svého bratra.
Zneuctíváš právě tento stůl tím, že si myslíš, že už není hoden podílet se tvém pokrmu ten, který byl uznán hodným účastnit se tohoto stolu.
Bůh tě zbavil všech tvých hříchů a pozval tě na tuto hostinu. A ty ses ani potom nestal milosrdnějším."
Kolik křesťanů bylo za totality ve vězení! Léta nebyli na mši svaté, ale jejich život byl možná více eucharistií než život nás venku, kteří jsme v kostele byli denně.
SLAVIT EUCHARISTII ZNAMENÁ
ŽÍT " skrze Něho, s Ním a v Něm " PRO DRUHÉ.
To je vynikající zpráva pro ty, kteří se trápí tím, že pro službu v rodině nebo jinde se nedostanou na mši svatou, kdykoli by chtěli.
( P.Vojtěch Kodet - Učednictví )
