Konec kalendářního roku bývá spojen s bilancováním a začátek dalšího roku zase s předsevzetími.
Ohlížíme se zpět a myslí se nám promítají události našeho života.
Chvíle radostné i smutné, chvíle zaplněné prací či plné odpočinku. Okamžiky strávené s přáteli i čas samoty.
Přemýšlíme, zda se nám splnilo alespoň nějaké přání.
Možná se nám vybaví i to, co jsme udělat mohli a nevykonali, kde jsme mohli potěšit či rozptýlit atd.
Nabízí se otázka?
A CO JÁ A BŮH?
Byl středem mého života? Měl v mém srdci alespoň "malý příbytek"?
Poznával jsem Jeho vůli a nepřestával Mu za vše děkovat?
Odpovědět si musí každý sám!
Dopřejme Pánu, aby v těch příštích, jím nám darovaných dnech, mohl nás vést a proměňovat.
Svěřme se zcela do Jeho rukou a nemějme strach. Vždyť vše co nám dává, nám prospívá a co chybí - svou milostí doplňuje.
Neboť toto místo, kam nás On postavil, je místem našeho posvěcování.
Přeji a vyprošuji všem čtenářům tohoto webu dny plné radosti z toho....že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme...
