Nabízím několik krátkých vět k zamyšlení.
Nikdy jsem neučinila nic špatného, ale kvůli mně byly zmařeny lidské životy, potopily se lodě, byla vypálena města, padaly vlády, byly prohrány bitvy a dokonce několik kostelů bylo kvůli mně zavřeno.
Nikdy jsem nikoho neuhodila, neřekla jediné nevlídné slovo, ale kvůli mně byly zničeny domovy, ochladla přátelství, ustal dětský smích, manželky ronily hořké slzy, bratři a sestry na sebe navzájem zapomněli a rodiče odešli do hrobu se zlomeným srdcem.
Neměla jsem v úmyslu nic zlého, ale kvůli mně byly zmařeny talenty, slušnost a zdvořilost prohrály a příslib úspěchu a štěstí skončil v bolesti a neštěstí.
Nevydávám žádný zvuk, jen mlčím.
Taková už jsem já. Nemohu nabídnout nic než zármutek a bolest.
Možná si hned nevzpomeneš na mé jméno, ale jsem si jista, že mne osobně velmi dobře znáš.
Jak se jmenuji?
…LHOSTEJNOST!
Převzato z časopisu Milujte se.
