"Nebudete-li jako děti..."
Nám všem dobře známý výrok. Děti opravdu někdy bývají vnímavnější než my dospělí. A nepotřebují mít vše podloženo spoustou citátů, zdůvodnění a dokumentů. Jejich jednání je spontánní. Tak se mohou stát vodítkem, které nás vede alespoň k zamyšlení.
Babička se zastavila se svým čtyřletým vnukem v kostele. Je tam pieta - bolestná Matka s mrtvým Ježíšem na klíně.
Chlapec se pozorně zahleděl do tváře Panny Marie, a pak na mrtvého Ježíše.
Po chvíli poprosil babičku: Babi, prosím tě, vysaď mě."
Pak pohladil Ježíše po vlasech a řekl: " Ježíšku, neboj se, vstaneš z mrtvých!"
Kdykoliv na nás dolehne kříž, nemůžeme cítit bolest, ale vždycky bychom měli prodloužit svůj pohled za kříž, až ke slávě Velikonoc.
(Jiří Mikulášek - Stříbrné vteřiny)
