Po delší době opět nabízím příběh k zamyšlení, jež mě nedávno oslovil.
Jednoho moudrého starce se jednou zeptal jeho žák: "Proč tak dlouho stojíš na břehu řeky a díváš se do vody - co tady pořád vidíš?"
Mudrc dlouho neodpovídal, jeho tvář byla obrácena k proudu vody. Po delší době řekl:
"Voda nás učí, jak máme žít.
Všude, kam přitéká, přináší život a rozdává se všem, kteří to potřebuji - je dobrá a štědrá.
Dokáže urovnat nerovnosti terénu - je spravedlivá.
Bez hněvu se vrhá z výšek do hlubin vodopádů - je odvážná.
Její povrch je hladký, ale skrývá v sobě hlubiny. Skály, které potkává, obtéká - je snášenlivá.
Ale její jemná síla pracujeve dne i v noci, aby odstraňovala překážky - je vytrvalá.
Ačkoliv často protéká mnoha zákrutami, nikdy neztrácí pravý směr a cíl, a tím je moře, do kterého vtéká - je cílvědomá.
A přestože ji často někdo znečistí, vždycky se znovu obnoví a je zase čistá.
Proto se rád dívám na vodu, učí mne správnému životu.
