Anežka žila ve 13. století. Byla dcerou krále Přemysla Otakara I.
Ten ji zaslíbil císaři Fridrichu II. Anežka však už dávno toužila vstoupit do kláštera, ale pro otcův odpor se to mohlo uskutečnit až po jeho smrti 1230.
Příkladem jí byli
svatý František a Klára z Assisi. Ke Kláře našla brzy tak srdečný vztah, že ji nazývala "polovinou své duše".
Uchovaly se čtyři láskyplné listy, které napsala Klára Anežce.
S pomocí bratra Václava l. založila v Praze klášter františkánů a klarisek. Tam později vstoupila a stala jeho představenou a později
2.3.1282 zde i zemřela.
Založila též špitální bratrstvo, které povýšil papež Alexandr IV. na Řád křižovníků s červenou hvězdou.
Je patronkou :
Čech, nemocných, chudých a trpících.
Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 a za svatou 12.11.1989
O svatořečení se zasloužil arcibiskup a kardinál František Tomášek.
...Pro Krista se svobodně rozhoduji, po Kristu horoucně toužím, s Kristem chci zůstat navěky...
Připomeňme si zcela výstižnou písničku
o Anežce.
1. Anežka dcera, českého krále,
na svého Boha myslela stále,
nechtěla v přepychu žít,
duše své něhu i krásu těla
Ježíši zcela věnovat chtěla
Jeho jen lásku chce mít,
lásku chce mít.
R: Anežko přemilá
Tvá země spanilá
v míru chce pokojně žít,
svou mocnou přímluvou
ochraňuj zemi svou
buď naší zbožnosti štít.
2. Anglický král se Anežce dvoří,
německý císař láskou k ní hoří,
nádheru může ji dát.
Ona však sobě chudobu volí,
chce hojit rány, chudé jež bolí,
pro jiné všeho se vzdát.
3. Anežko Česká, ovečko Boží,
umělas koupit převzácné zboží,
svatozář v nebi teď máš,
s chudobou druhých byla jsi vdaná
jednalas vždycky jak moudrá panna,
láska tvá naše je stráž
naše je stráž.
