Odpustit někomu kdo nám ublížil, kdo nás zranil, bývá velice těžké.
Chtěla bych se s vámi podělit o několik myšlenek, které na téma odpuštění a milosrdenství zazněly na našich terciářských exerciciích a na duchovní obnově.
Není jedno, co druhému říkám. Mohu bližního zbavovat Boží slávy. Zahrávám si, protože i on je Božím miláčkem.
Odpuštění je milost. Není to možné z lidských sil. Je nutné prosit o milost odpuštění.
Odpustit znamená chtít pro druhého dobro.
Křivdy házejte Hospodinu k nohám.
Buďte milosrdnější, než si druhý zaslouží.
Nemůžeme druhé změnit, můžeme ale změnit náš přístup k nim. Sama ze své zkušenosti vím, že odpustit opravdu není možné z lidských sil, že opravdu musí zasáhnout Boží milost. Na to, abych udělala já sama byť jen malý krůček dopředu, jsem potřebovala hodně času, hodně modliteb, adorací, povzbuzení.
Chci i Vás povzbudit nevzdávejte to. Nebuďte smutní, nešťastní pokud se Vám nedaří odpustit, přijmout druhého člověka.
Modlete se, adorujte.Po svatém přijímání, když je Vaše srdce nejblíže Ježíšovu srdci, tlučte, buďte neodbytní.
Jednou přijde ten okamžik,kdy se vše změní.
Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří, aby všichni bylo jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě.
J 17,20-21
