Ježíš zve všechny k hostině, při které vydává své tělo a krev za život světa.
Ve svátosti oltářní zůstává mezi námi.
K Božímu stolu, křesťané, všichni pospíchejme,
převelebné tělo Páně rádi požívejme!
Nemůže obsáhnout tebe svět svou širokostí,
tys však z lásky k nám skryl sebe v maličké svátosti.
Ve svátosti je tělo tvé i krev předrahá,
tu sjednocení předivné člověka a Boha.
Popřej nám, Ježíši milý, své božské milosti,
abychom tě vroucně ctili v oltářní svátosti.
Svědectví...
Tu nejkrásnější cestu podnikám vlastně velmi často.
Je to cesta z kostelní lavice k oltáři. Když stojím mezi ostatními věřícími a čekám na eucharistii.
Nesejde na tom, zda hrají varhany, zpívá schola, nebo je posvátné ticho.
Důležitá je ta pomalá cesta, kdy se můžu těšit. Mám tu čest - setkat se s Bohem!
Nechat se jím naplnit a nebránit Milosti vykonat zázrak osobního setkání.
A čím je ta řada přijímajících delší, tím lépe.
Říkám tomu nejkrásnější fronta na světě...
Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky.
