Liturgický rok

Kdy jsme naposledy žasli

Moře Promluva ze čtvrtka 22.týdne v mezidobí (Lk 5.1-11 )









Kdy jsme naposledy žasli? Dneska, včera, minulý týden, před měsícem? Kdy jsme žasli? V tom dobrém slova smyslu. Nejen nad špatným vysvědčením dětí.


Slunečnice


Petr, Jan, Jakub a Ondřej poznávají Pána Ježíše. Poznali Mesiáše, tráví s ním celý den a jsou nadšeni.
Najednou uteče chvilinka a Ježíš je tam ve shluku lidí, kteří se na něj tlačí…a Petr si tam čistí sítě, není v té tlačenici. Předtím byl nadšený - i jeho společníci - teď tam najednou pracují.
Jakoby to nadšení z člověka vyprchalo, že si jde dělat tu svoji práci a přitom má kousíček toho, nad kterým žasl.
My se nadchneme a za chvíli je to zchladlé.
Petr je nakonec vyzván:“ Můžeš po mě něco udělat?“

Víte na co člověk čeká?
Že ho někdo o něco poprosí nebo požádá, že jsme pro někoho důležití, že můžeme udělat něco navíc. Nějaké dobro uskutečnit anebo být k tomu inspirováni. Chceme se zapojit do procesu konání něčeho záslužného a dobrého.

Petr té prosbě vyhoví, zapojí se a pak slyší to, co Ježíš říká, a nakonec žasne nad těmi rybami.
Ten skutek je tak veliký, že před Ježíšem padá na všechny strach.
Co s námi chceš dělat?
My jsme hříšníci – ty Svatý, ty Boží – my jsme nepoužitelní. A možná, že právě lidi, kteří byli nadšeni, si Pán Ježíš vybere.
…Já vím, že jste hříšníci, ale když půjdete za mnou a budete se ode mne učit, budete mi nablízku a budete mi věřit, tak toho co jste viděli je málo. To je nic. Budou mnohem větší věci...

Je to takové povzbuzení pro nás.
Nadchněme se! Buďme mu nablízku.
Bohu díky za to. Ten plamen v srdci zapáleného nemá vyhasnout! To je taková výzva.

Víte, duchovní život jestli roste nebo neroste – poznáme to vůbec?

Poznáme, když roste obilí na poli, když rostou dluhy, když nám na kontu přibyla výplata. Děti rostou, když si je změříme, ale poznáme, že rosteme duchovně?
To se nedá změřit. Ten duchovní růst – ten poctivý každodenní – modlitba, eucharistie, svátosti, liturgie, četba Písma, společenství - to jsou takové všední drobnosti, na kterých nevidíme, že by se něco odehrávalo, uskutečnilo.


Ale je to to, co způsobuje, že to zapouští kořeny – ta víra v člověku podněcuje právě ten duchovní život, který je žitý. A ty kořeny jsou hlubší a pevnější.
Když pak přijde zkouška, najednou člověk obstojí, protože měl kořeny. Bylo to pevné a rostl. Tak se to poznalo.

A to je vlastně zakořenění a poznání Boží lásky.
Co je VÍC důležitějšího! BŮH MILUJE! BŮH MĚ MÁ RÁD!
To je právě ta hodnota nebo oběť všech svatých, kteří objevili tu Boží lásku a už se jí nezřekli. Tak ji uchvátili a už se jí drželi. Oni to zakusili a už od ní neutekli.

Každý duchovní život má svůj růst, svůj čas, má svoji nenápadnost a má taky svoji věrnost a poctivost.

A tak, Pane, dej, ať rosteme duchovně a ať jsme pevni.
Vždyť Ty nás miluješ a Ty nás zveš, abychom s Tebou byli celou věčnost. Amen.


moře



( PMP )

Sdílet

| Autor: Jana Jičínská | Vydáno dne 07. 09. 2014 | 2938 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak.