Druhý duben je dnem, kdy každý z nás v modlitbě vzpomene na Jana Pavla ll.
Připomeňme si několik jeho slov, vztahujících se k Pánu Ježíši.....
Klečíme-li před Ježíšem přítomným v eucharistii,
pohlížíme-li na jeho kříž
nebo přijímáme-li jeho slovo
Duch svatý v nás se snaží přesvědčit při modlitbě
naše srdce o tom,
že vůbec neexistuje hlubší a krásnější důvěrnost,
než je vztah s Bohem - Otcem,
jen když mu dovolíme, aby nás miloval.
Vychází-li totiž člověk
jenom ze své lidské zkušenosti,
má strach nechat se milovat,
aby nebyl tím druhým zneužit v cizí prospěch.
Duch Boží se snaží nás přesvědčit,
že Boží láska je jiná:
Bůh tím, že ho milujeme, sám nezískává,
zato člověk tak získává všechno.
Ano, existuje láska, která nehledá sebe:
Boží otcovská láska.
A pak Duch svatý také připravuje naše srdce,
aby k tomuto Otci přilnulo,
bez váhání jeho lásku s vděčností přijalo
a aby pro ni dalo v sázku vše, co má.
Celý život křesťana je jakoby VELKOU POUTÍ DO DOMU OTCE,
jehož svrchovanou lásku ke každému lidskému stvoření, a zvláště k "marnotratnému synu"
den za dnem stále objevujeme.