Poslední víkend v únoru jsme se vydali na duchovní obnovu pro větší Marianky. Dvě odvážné slečny se rozhodly jet na Moravu, znovu promyslet svůj život, vztah s Bohem a poznat nové kamarádky.
Jeli jsem z Benešáku z Teplic autobusem do Prahy a z Prahy do Znojma a ze Znojma do Prosiměřic. Bylo nás tam okolo 32, ale z Jeníkovské farnosti jsme byli jen dvě a Liduška. Hned jsme se ubytovali na faře, byli jsme mezi prvními, takže jsme si mohly vybrat pokoj. Na pokoji nás bylo 6 děvčat, byli hodné a přátelské, já už je osobně znám dlouho. Drželi jsme silentium, což jsme museli být ticho, abychom slyšeli Boží slovo, co nám chce Bůh říct. Otec Marek nám vyprávěl různé příběhy a situace, o kterých jsme se měli rozmýšlet a rozjímat. Měli jsme pestrý program, který byl plných nových zkušeností. Přednášky otce Marka mě velice zaujali a vzala sem si z toho příklad a ponaučení. Díky tomuto setkání Marianek jsem si uvědomila mnoho věcí a vyčistila hlavu.
Monča Gaborová
Takže Marianky byli moc hezké. Otec Marek měl super přednášky, mělo nás to inspirovat k tomu, abychom nebyli např. křesťanští chameleoni. Což znamená, že bychom neměli před věřícími dělat, že jsme věřící a před nevěřícími dělat, že jsme pohané. Naše kuchařky: teta Simča a teta Péťa vařili fakt lahodně. Nejvíc byli prostě ty koláče od Simči, dali jsme jim jméno „babi“ buchty. Moc bychom chtěli poděkovat za naše spolubydlící, které byli moc hodné a krásné a taky jsem potkala boxerku.
Kristina Bernášková
