V pohraničí naší země, ale i jinde, existují farnosti, které jsou už téměř mrtvé. Dříve to byly vzkvétající církevní obce, ale dnes je situace úplně jiná. Do jedné takové farnosti jsme se přímo zamilovali a adoptovali jsme ji.
Jeníkov v severních Čechách u Duchcova. V době, kdy jsme se o ni začali zajímat, už byla úplně mrtvá. To znamená, že se nekonaly nedělní bohoslužby (vůbec žádné bohoslužby se nekonaly ani ve všední den). Do farního kostela, který byl po několika vloupáních téměř úplně vykraden (včetně vypáčeného svatostánku), zatékalo. Ve dvou dalších obcích, které do jeníkovské farnosti patří, v Hudcově a Oldřichově už před časem byly zbourané kaple. Ve třetí obci v této farnosti v Lahošti pamětníci vzpomněli, že v kapli, která dříve bývala krásná, byla zřejmě poslední mše svatá sloužena někdy před zhruba třiceti lety. Podle toho tedy ona kaple vypadala.
Záměr pomoci mrtvé farnosti, v srdci kněží z FATYMu doutnal už od dob jejich studií v Litoměřicích, kdy jsme při nedělních vycházkách mohli navštívit i jiné obdobně zdevastované farnosti. Po dohodě s představenými našeho Biskupství brněnského a litoměřického jsme výpomoc v této mrtvé farnosti začali po Velikonocích v roce 1999.
Nejprve jsme věnovali pozornost faře, aby se na ní dalo bydlet alespoň v trochu lidských podmínkách. Nastěhovaly se tam dvě naše katechetky a začaly se věnovat dětem a těm, se kterými se jim podařilo navázat kontakt. Začátky byly krušné. Nejen, že zájem o naši misijní činnost byl téměř u nuly, ale problémů k řešení bylo víc, než jsme si původně mysleli. Přesto však se našli i lidé, kteří po určité době zjistili, že křesťanské hodnoty, se kterými přicházíme, jsou jim blízké.
Časem jsme pochopili. Toto prostředí, které je stále ještě dost intenzívně poznamenáno odsunem bývalých obyvatel německého původu, je zatíženo mnoha problémy.
Brzy jsme zakusili, že se nelze jen spoléhat na naše aktivity. Víc, než kdekoliv jinde vnímáme, že je třeba intenzívní modlitba. A v jeníkovském kostele se modlí krásně.
A jak vypadá situace v jeníkovské farnosti dnes? Nezměnilo se sice mnoho, ale něco už vidět je. Duchovním správcem je excurendo náš kaplan z Vranova nad Dyjí o. Nik, kterého místní znají nejen ze zpravodaje, který čtyřikrát ročně dodáváme osobně do všech domácností farnosti, ale i díky osobním setkáním při různých příležitostech.
Z hmotných věcí, které vidíme pouze jako prostředek a ne cíl naší družby, nám největší radost dělá skutečnost, že se podařilo opravit kapli v Lahošti. Vždy, když přijede někdo z nás kněží z jižní Moravy na krátkou návštěvu do Jeníkova (jezdíváme pravidelně jednou za čtrnáct dnů), míváme mši svatou v lahošťské kapli. Scházívá se nás tam 12 – 25.
Zásluhou místních žen byla tato zdevastovaná kaple obnovená, ale postupně je krášlen i její interiér a stále více se stává místem modlitby. Zbožné ženy dokonce vlastnoručně vyšily i několik obrazů, které jsou v kapli umístěny.
V roce 2011 se podařilo dokončit opravy na kapli sv. Anny v Jeníkově, která stojí pod farou. Kolem kaple sv. Anny se také podařilo vybudovat areál soch, vyřezaných z místních stromů. Tyto opravy se podařily díky obětavosti jednoho s místních obyvatel.
Spřádáme sny, jak časem opravit celý kostel svatého Petra a Pavla, faru, hospodářské budovy. Rádi bychom, aby celý tento areál mohl být centrem duchovní obnovy pro širší jeníkovské okolí.
Obec Jeníkov s jeníkovským kostelem
Fara
Socha Panny Marie z vyřezaného stromu u kaple sv. Anny v Jeníkově.
Socha sv. archanděla Gabriela u kaple sv. Anny v Jeníkově
Obnovená kaple sv. Anny v Jeníkově
Obnovená kaple v Panny Marie v Lahošti.
.jpg "Lahošť")
