Na letošní pěší pouť na Velehrad se také vydala skupinka z Jeníkova. Zážitky jedné z poutnic si můžete přečíst v následujícím článku.
Dne 19. 8. 2016 jsem přijela na faru do Jeníkova. Byli tam ještě ubytovaní soluňáci. Byla jsem s nim domluvená, že se s nimi další den svezu na Moravu. Byli tak milosrdní a popovezli mě do Vranova nad Dyjí. Vyjeli jsme brzy ráno, hned po ranních chválách.
Cesta na Moravu byla jako vždy náročná, ale s Božím požehnáním jsme ve zdraví dojeli do Vranova. Tam nás čekala Lenka.
Když jsme přijeli, chvíli jsme přemýšleli, jestli se nejít vykoupat na pláž. Bylo moc teplo. Ale do toho přijel poutník Petr z Ústí nad Orlicí, tak jsme měli po koupání. :-)
Měli jsme radost, že tam s námi někdo je. Šli jsme se projít a sednout si na limču. Pak přijel o. Marek s dalšími dětmi ze severu. Následoval čas spánku.
Druhý den jsme šli na ranní chvály, a pak na snídani. Pomalu jsme začali chystat oběd. Mezi tím přijeli další poutníci. Naobědvali jsme se a čekali na další skupinu, co měla přijet z Jeníkova.
Přijeli a byli jsme kompletní. Z Jeníkova nás bylo 5: já, Irča, Láďa, Zdeněk, Perla.
Další den následoval náš velký den pěší pouti směr Velehrad. Pouť začala mší svatou ve tři hodiny v kostele. Poté cesta do Znojma. Celkem nás vyšlo 46 poutníků. Docela dost málo oproti minulému roku. Ale co se dalo dělat, aspoň že tak.
Došli jsme do Znojma a byli jsme ubytovaní u Svaté brány. Bylo to tam moc krásné.
Další den nás čekala cesta do Miroslavi. Ve Znojmě se k nám přidali další poutníci a s radostí a úsměvem jsme vyšli na cestu. Skvělá atmosféra a skvělí lidé.
Také jsme chválili Pána Ježíše Krista a zbožně se modlili. Cesta byla náročná, ale ve zdraví jsme došli do Miroslavi. Tam nastal veselý večer a závěrečná modlitba a ukládání ke spánku.
Některé z nás už bolely nohy.
Další den nás čekala cesta do Blučiny. Cesta byla úžasná, ale už jsem začínala cítit své bolavé nohy. Nevzdávala jsem to a pokračovala jsem v cestě i přes bolest a teplo. Na co bylo, tak to jsem se těšila na bazén, který nás pěkně schladil. Následovala mše svatá. Poté výborná večeře, veselý večer a spánek. Jelikož jsem spala venku, bylo to úžasné. Divila jsem se, že mi ráno nebyla zima. někteří, co tam spali, klepali kosu. :-)
A opět následovala cesta do Věteřova. Také se po cestě hrál fotbal marianky proti soluňákům. Skončilo to 2:2. Marianky nebyly smutné, dali 2 góly.
Pokračovali jsme v cestě. Pak jsme se zastavili v jedné vesnici Dambořice, kde jsme se zvážili. Měli jsme 8,2 tun. Pokračovali jsme směr Žarošice, kde byla 2. Svatá brána. Následovala menší pobožnost, poté velké občerstvení. Pak směr Věteřov, kam jsme byli rádi, že jsme došli. To vedro, co zas bylo, nás všechny skolilo. Taky to šlo vidět, jak jsme byli krásně červeňoučcí a opálení a také spálení. Opět následoval veselý večer, občerstvení a chystání ke spánku.Opět jsem spala venku. Spalo nás tam víc, asi 7. Jednoho jsme museli přemlouval, aby šel taky, tak nakonec šel. Povídali jsme si a nakonec usnuli jako zabití. Ráno kolem 5. hod jsem cítila zimu. Vzbudila jsem se a měla mokrý spacák. Byla rosa. Tak jsem krásně promrzli. Pak honem do tepla připravit se na další cestu.
Byla dvě místa, kde jsme další den mohli spát. Byly to Tupesy a Buchlovice. jedna část šla do Tupes a druhá do Buchlovic. Já šla do Tupes.
Tak jsme putovali, zpívali, modlili se po cestě, taky šlapali kopce. Byly to Buchlovské kopce a také Klimentek, kde byli i Cyril a Metodě, Gorazd, atd....
Tam jsme čekali na další poutníky z jiného směru o. Peňáze. Dali jsme společnou modlitbu, odpočinuli si a po chvilce jsme šli opět putovat, až jsme došli do Buchlovic - tam jsme se oddělili do Tupes.
V Tupesích to bylo úžasné. Měli jsme mši svatou, teplou večeři a hlavně odpočinek, který jsme využili a zašli do místní hospody na něco studeného. Pak šup do spacáku a vyspat se na velký den.
Ráno jsme vstávali o hodinu později než obvykle, tak jsme mohli jít na snídani, ranní chvály, a pak jsme čekali na další lidi, ke kterým jsem se přidali a šli směr Velehrad dohromady. Šlo nás 172 lidí. O. Peňáz měl ve svém proudu 221 lidí.
Došli jsme na Velehrad a prošli 3. Svatou branou. Následovala mše svatá o 11:30 v chrámu baziliky, která je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrilovi a Metodějovi. Bylo to moc úžasné. Mši svatou sloužil o. Josef ze Žarošic. Všichni jsme byli rádi, že jsme došli do chrámu Božího a věnovali tam své úmysly, prosby, přímluvy, atd...!!!
Moc se mi to líbilo. I když nohy bolely, tak jsem neměla ani jeden puchýř.
Tak Bohu dík za to vše, za Jeho ochranu po cestě a sílu k vytrvalosti.
Po mši svaté následoval opět volný program a závěrečné požehnání. A pak cesta zpět do Vranova. Také jsem zjistila, že Miss pajda reprezentovala severní Čechy - Jeníkov.
Také nás o. Marek pozval na zmrzku na počest Miss pajdy. A následovala cesta zpět směr Teplice v Čechách a Jeníkov. Cesta náročná. Taky jsme měli vozík se Zdeňkem ve vlaku, ale s Boží pomocí jsme dorazili domů.
Tak Bohu dík a snad příští rok zas.
Helča Gadžorová