Blíží se Slavnost seslání Ducha svatého. A jedině on z nás dělá duchovní lidi. Proměňuje nás, abychom byli svatí a neustále se radovali.
To je hlavní myšlenka, kterou rozvíjí otec Vojtěch.
"Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se...Pán je blízko. O nic nemějte starost" (Flp 4,4-6).
...Těm farářům se to řekne! Jak se mám radovat, když rodinou vládne chřipka? Když se v práci kupí potíže? Když máme doma zase jak v ponorce? Když se finančně nedaří a zase nejede auto? "O nic nemějte starost - to se to někomu řekne...
Když psal Pavel list Filipanům, nebyl zrovna v záviděníhodné situaci. Seděl ve vězení, zbitý, spoutaný, s nohama v kládě. Před sebou dost nejasné vyhlídky.
A kromě toho mu dělaly starosti zprávy z církevních obcí, které založil - spory v Korintě, odpady v Galácii, jinde rostoucí vliv sektářských učitelů... A on je bezmocný, ve vězení!
Pomyslíme si - to byl ale světec, tak se dokázal aspoň radovat, že trpí pro Pána!
Mezi námi, nechtěl bych s ním rychle měnit...
Ale poněvadž Pavel nebyl superman, vnucuje se myšlenka, že
MUSÍ EXISTOVAT RADOST, KTERÁ NEZÁVISÍ NA
VNĚJŠÍCH OKOLNOSTECH.
RADOST V BOHU,
KTEROU SVĚT NEMŮŽE DÁT, ALE ANI VZÍT.
(Učednictví - P.V.Kodet)
