Šavel z Tarsu chtěl se vší opravdovostí sloužit Bohu a jako pravověrný žid si ošklivil křesťany uctívající ukřižovaného Mesiáše.
Prožitek před branami Damašku znamenal však pro něho úplný obrat.
Svatý Pavel, vyvolený
mnohým národům k spasení,
pro vyznání pravé víry
trpěl úzkosti bez míry.
Pro Krista věrně pracoval,
lid ve víře utvrzoval,
svým učením, svými divy,
jako apoštol horlivý.
Kdysi proti Kristu brojil,
jeho věrným úklad strojil,
když pak spatřil slávu Páně
sloužil mu pak odhodlaně.
My v jeho orodování
mějme veliké doufání,
že nám Bůh hříchy odpustí
a nás k slávě připustí.
Svatý Pavel....
Vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on, spravedlivý soudce, má dost moci, aby mi ochránil to, co mi svěřil.
Boží milostí jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi udělil, nezůstala ležet ladem, ale stále zůstává ve mně.
Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc.
Život, to je pro mě Kristus, a smrt je pro mě zisk. Nechci se chlubit ničím jiným, než křížem našeho Pána Ježíše Krista.
Budu tě chválit celým svým srdcem, Pane, můj Bože, budu vyznávat tvé jméno mezi pohany....
Svatý apoštole Pavle, hlasateli pravdy a učiteli národů, přimlouvej se za nás u Boha, neboť on si tě vyvolil.
